Zpět na seznam příspěvků

Přihlášení pohledávky

§ 173 a násl. InsZ

Pohledávka

Pro vymezení pojmu je potřeba si nejdříve definovat pojem závazkový vztah. Jedná se o dvoustranný vztah, kdy na jedné straně stojí dlužník a na druhé straně věřitel, přičemž dlužník je povinen splnit vůči věřiteli svou povinnost a věřitel je oprávněn požadovat od dlužníka plnění. Nárok věřitele je označován jako pohledávka.

Přihláška pohledávky

Přihláška pohledávky je procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení, neboť tato práva nelze po zahájení insolvenčního řízení uplatnit žalobou (§ 109 odst. 1 písm. a) InsZ.

Přihláška se podává na předepsaném formuláři, který lze nalézt na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. K návrhu se musí připojit listiny, kterých se věřitel dovolává. Přihláška i listiny se přikládají ve dvojím vyhotovení (jedno se stává součástí spisu, druhé je pro insolvenčního správce).

Přihláškou pohledávky se věřitel stává účastníkem insolvenčního řízení.

Jedná se pouze o právo věřitele přihlásit svou pohledávku, ne o povinnost. Věřitel by měl ale vždy zvážit důsledky, pokud pohledávku nepřihlásí. Může se tak například vyhnout riziku, že po ukončení insolvenčního řízení nebude již moci vymáhání pohledávky realizovat, a to například z důvodu uběhnutí promlčecí lhůty (ta se po podání přihlášky staví).

V insolvenční řízení se uplatňuje zásada poměrného uspokojení pohledávek věřitelů, žádná pohledávka nesmí být zvýhodněna.

S přihláškou pohledávky jsou spojeny důležité účinky. Jak už bylo zmíněno výše, jejím podáním se staví běh promlčecích lhůt, a to ode dne doručení insolvenčnímu soudu. Pokud by však pohledávka v insolvenčním řízení nebyla zjištěna, lhůta se nestaví.

V insolvenčním řízení lze přihlásit i promlčenou pohledávku. Věřitel by si ale měl uvědomit, jaké to pro něj může mít důsledky, neboť může dojít dle § 193 k popření pohledávky. Pokud by dle § 178 došel insolvenční soud ke zjištění, že skutečná výše činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce by se nepřihlíželo, a navíc by insolvenční soud mohl na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.

Pohledávky přihlašované do insolvenčního řízení

Do insolvenčního řízení lze přihlašovat pohledávky různého druhu, od toho se pak odvíjí náležitosti přihlášky. Platí zásada, že je nutné přihlásit všechny pohledávky s výjimkou těch, o nichž insolvenční zákon výslovně stanoví, že se nepřihlašují.

Náležitosti přihlášky lze nalézt v § 42 odst. 4 občanského soudního řádu, § 174 InsZ a § 21 JŘIns.

Mezi obecné náležitosti dle § 174 InsZ patří:

  • důvod vzniku pohledávky
  • celková výše pohledávky – výše jistiny a příslušenství
  • u zajištěné pohledávky uvést
    • zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku
    • nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo
    • toto je důležité pro pořadí uspokojení pohledávky
      • neuspokojují se jako ostatní nezajištění věřitelé podle rozvrhového usnesení (§ 306 InsZ), ale už v průběhu insolvenčního řízení v rozsahu svého zajištění ze zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna
      • zajištění věřitelé mají lepší postavení oproti ostatním věřitelům, pokud by peníze ze zpeněžení předmětu zajištění nestačily, bude zbývající část uspokojena s ostatními pohledávkami
  • u vykonatelné pohledávky – skutečnosti, o které vykonatelnost opírá

Dle § 21 JŘIns musí přihláška obsahovat:

  • označení „Přihláška pohledávky“
  • označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podávána zároveň s insolvenčním návrhem
  • označení dlužníka a věřitele
  • bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky
  • údaje, zda pohledávka či její část je vykonatelná
  • pořadí pohledávky
    • pohledávky zajištěné majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka
      • popis právní skutečnosti, na jejímž základě vzniklo zajištění
      • rozhodné právo, jímž se zajištění řídí – př. české, německé
      • popis majetku majetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno
      • údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelů podle § 299 odst. 1 InsZ, a způsob výpočtu úroku podle § 171 InsZ pro případ, že na něj věřiteli v řízení vznikne nárok
    • pohledávky zajištěné jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka
      • rozsah zajištění
      • zda takové pohledávky jsou zajištěny
        • majetkem jiných osob, než je dlužník – uvést předmět, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, jeho vlastníka a datum zřízení zajištění takového majetku
        • ručením jiné osoby – uvést ručitele a datum vzniku ručení
  • povaha pohledávky
    • podřízená/ nepodřízená
      • u podřízené pohledávky – údaje o jejich podřízenosti
        • § 172 – má být uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky
        • na základě smlouvy nebo ze zákona
        • pohledávky společníků a členů dlužníka – uspokojují se jako poslední
        • nepřihlašují se, ale pouze oznamují insolvenčnímu správci
    • peněžitá/ nepeněžitá
    • podmíněná/ nepodmíněná
      • s rozvazovací podmínkou – při prohlášení konkurzu se stává nepodmíněnou
      • odkládací podmínka
      • považuje se za ni také pohledávka, která by mohla vzniknout třetí osobě, pokud by plnila věřiteli namísto dlužníka (ručení)
      • splatná/ nesplatná
      • v Kč/ v cizí měně
  • prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce pohledávky
  • seznam příloh přihlášky pohledávky
    • vyjmenovány v § 22 JŘIns
    • listiny dokládající existenci věřitele – výpis z obchodního rejstříku
    • kopie smluv, soudních rozhodnutí
    • plná moc
  • údaje o osobě, která přihlášku pohledávky podepsala, jde-li o osobu odlišnou od osoby věřitele
  • datum a podpis
    • nemusí být úředně ověřen ani nemusí jít o uznávaný elektronický podpis
    • ručí za splnění povinnosti zaplatit částku za nadhodnocení pohledávky společně a nerozdílně s přihlášeným věřitelem
      • pokud přihlášku podepisují osoby na základě plné moci, za splnění této povinnosti ručí osoby, které zástupce k takovému úkonu zmocnily
  • kód pro přenos údajů prostřednictvím čtecího zařízení
  • výše pohledávky
    • celková výše jistiny pohledávky
    • celková výše přihlášeného příslušenství, jehož uspokojení není vyloučeno podle § 170 insolvenčního zákona, včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství
    • samostatně se uvádí výše zajištěných a nezajištěných pohledávek
    • lze ji měnit až do konce přezkumného jednání
    • pozor na stanovení výše – § 178 – sankce za nadhodnocení výše přihlášené pohledávky
      • pokud skutečná výše činí méně jak 50 % přihlášené částky ⇒ k přihlášce se nepřihlíží vůbec
        • neplatí, pokud rozhodnutí o výši záviselo na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu
        • na návrh insolvenčního správce může insolvenční soud uložit zaplacení částky
          • soud určí se zřetelem k okolnostem
          • maximálně částka, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna
      • pokud vzal věřitel přihlášku zpět, sankce být uložena nemůže
        • výjimka – § 182 InsZ
          • věřitel tím zhoršil nebo mohl zhoršit postavení jiného věřitele
          • vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že tento věřitel nepřihlásil pohledávku v dobré víře

Do rozhodnutí o úpadku lze provést zápočet pohledávky, i když je přihlášená. Po rozhodnutí je nutné splnit podmínky v § 140 InsZ.

Lhůty

  • 2 období, kdy lze přihlášku podat
    • v době od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku
    • v době od rozhodnutí o úpadku do konce lhůty, kterou stanoví ins. soud
      • soud vyzve k podávání přihlášek pohledávek a stanoví lhůtu (procesní)
      • 2 měsíce
      • 30 dní – pokud je způsob řešení úpadku oddlužení
        • existují i další výjimky – § 253–259 – pohledávky na náhradu škody vzniklé v důsledku
          • odmítnutí plnit na smlouvu o vzájemném plnění insolvenčním správcem
          • zániku práva požadovat od dlužníka plnění z fixní smlouvy
          • odstoupení od nájemní nebo podnájemní smlouvy, od leasingové smlouvy nebo smlouvy o koupi najaté věci anebo od smlouvy o výpůjčce insolvenčním správcem

Jedná se o lhůty propadné, přesto lze ale jejich zmeškání prolomit zásadou, že žádný z účastníků nemá být nespravedlivě poškozen nebo zvýhodněn. Jako příklad lze uvést situaci, kdy zástavní věřitel nemohl včas (z objektivních okolností) přihlásit svou pohledávku, protože v průběhu přihlašovací lhůty ještě nebyl věřitelem. Důležité je si také uvědomit, že se jedná o hmotněprávní lhůty, protože jak judikoval Nejvyšší soud, pokud je přihláška podána jinému místně nebo věcně příslušnému soudu, a ten ji nestihne včas postoupit, k přihlášce se nepřihlíží.

Vady přihlášky

Pokud soudu dojde přihláška, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, insolvenční správce dle § 188 odst. 2 InsZ dotyčnou osobu vyzve, aby ji opravil nebo doplnil.

Nebude vyzývat ale k odstranění vad ve výši uplatněné pohledávky. Zároveň stanoví lhůtu pro opravení či doplnění, která musí činit nejméně 15 dní. Přihlášky, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. O tomto následku musí být věřitel k výzvě k doplnění poučen. Přiložení příloh uvedených v přihlášce není povinné, tvrzené skutečnosti mohou být dokázány i na základě účetnictví dlužníka. Pokud by však na základě účetnictví dlužníka prokázány nebyly, může insolvenční správce přihlášku pohledávky popřít.

Dispozice s přihlašovanými pohledávkami

S přihlášenými pohledávkami lze disponovat buďto formou postoupení pohledávky nebo tím, že se přihláška vezme zpět.

Postoupení pohledávky se řídí ustanovením § 18 InsZ. K postoupení pohledávky je zapotřebí návrhu původního věřitele a písemný souhlas nabyvatele, aby insolvenční soud mohl rozhodnout, že do insolvenčního řízení vstupuje nabyvatel místo původního věřitele. Souhlas nabyvatele lze učinit prohlášením do protokolu insolvenčního soudu nebo úředně ověřené podpisy na písemném vyhotoví či formou veřejnou listiny.

Zpětvzetí přihlášky je upraveno v § 184 InsZ. Je možné jej učinit kdykoli během řízení. Pokud bude důvodem zpětvzetí uspokojení dle § 183 odst. 1 nebo 2 InsZ, musí věřitel tento důvod ve zpětvzetí uvést. Pokud bude důvod zpětvzetí dle § 183 odst. 2 InsZ, tj. uspokojení pohledávky třetí osobou, insolvenční soud vyrozumí tuto třetí osobu o podání zpětvzetí, poskytne jí lhůtu k podání přihlášky a o zpětvzetí rozhodne až po uplynutí této lhůty.

Přezkum přihlášených pohledávek

Poté, co přihláška dojde insolvenčnímu soudu, předá ji soud insolvenčnímu správci k předběžnému přezkoumání. Insolvenční správce zkoumá přihlášky po formální i obsahové stránce. Po přezkumu sestaví insolvenční správce seznam přihlášených pohledávek. Do tohoto seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, a pohledávky vyloučené z uspokojení. Seznam přihlášených pohledávek vyvěsí insolvenční soud nejméně 15 dní před konáním přezkumného jednání. Přezkumné jednání nařizuje insolvenční soud za účelem přezkoumání pohledávek. Přezkumné jednání se může konat nejdříve 7 dní od uplynutí lhůty pro podávání přihlášek a nejdéle do 2 měsíců od uplynutí této lhůty. Při přezkumném jednání se vyžaduje osobní účast dlužníka a insolvenčního správce.

Popírání pohledávek – § 192 a násl.

Pohledávky může dle § 192 InsZ popřít insolvenční správce, dlužník či ostatní věřitelé. Popěrné právo insolvenčního správce je účinné při všech způsobech řešení úpadku. Popření pohledávky dlužníkem nemá po dobu trvání reorganizace vliv na zjištění pohledávky. Při reorganizaci a při oddlužení má popěrné právo dlužníka stejné účinky jako insolvenčního správce. Popěrné právo ostatních věřitelů má vliv na zjištění pohledávky jen tehdy, je-li úpadek dlužníka řešen konkurzem nebo oddlužením.

Popírat lze:

  • pravost pohledávky – nevznikla, zanikla nebo je zcela promlčena
  • výši – kdo popírá, musí uvést skutečnou výši pohledávky
  • pořadí
    • má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce
    • právo na uspokojení pohledávky ze zajištění
    • ten, kdo popírá pořadí, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena

Pohledávky, které se do insolvenčního řízení nepřihlašují

Do insolvenčního řízení se nepřihlašují pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. Patří sem i pohledávky, které se považují v insolvenčním řízení za přihlášené. Neuspokojí-li je insolvenční správce v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenční správci, přitom nejde o incidenční spor.

Pohledávky za majetkovou podstatou

Pohledávky za majetkovou podstatou se uplatňují vůči insolvenčnímu správci pořadem práva tak, jako by byl v nich insolvenční správce dlužníkem (§ 203 odst. 1 InsZ). Věřitel je nebude přihlašovat do insolvenčního řízení, ale požádá o její proplacení insolvenčního správce. Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku, není-li stanoveno jinak. Předpokladem jejich uspokojení je dostatek prostředků v majetkové podstatě.

Lze je dělit do dvou skupin dle časové vzniku:

  • po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria
    • § 168 odst. 1 InsZ – taxativní výčet
      • náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce,
      • náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci,
      • náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru,
      • náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník,
      • pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2,
      • pohledávky věřitelů z úvěrového financování.
  • pohledávky, které vzniknou po rozhodnutí o úpadku
    • § 168 odst. 2 InsZ – taxativní výčet
      • hotové výdaje a odměna insolvenčního správce,
      • náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka,
      • náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku,
      • náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty,
      • daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
      • pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení,
      • pohledávky věřitelů ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními neodmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku po zahájení insolvenčního řízení; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení,
      • pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními odmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku v době od zahájení insolvenčního řízení do dne, kdy podle tohoto zákona nastaly účinky odmítnutí; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení,
      • úroky podle § 171 odst. 4,
      • náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správci součinnost.

Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou

Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku, nestanoví-li InsZ jinak. Jejich taxativní výčet lze nalézt v § 169 InsZ. Jedná se například o:

  • pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak,
  • pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví,
  • pohledávky státu – Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů,
  • pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,
  • pohledávky věřitelů na výživném ze zákona,
  • pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria.

Další pohledávky, které se považují v insolvenčním řízení za přihlášené

Jedná se například o náhradu nákladů incidenčního sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek přiznaná vůči dlužníkovi. Uspokojují se ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Dále sem lze zařadit pohledávku manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkurzu vypořádáním společného jmění manželů.

Vyloučené pohledávky

Ty to pohledávky nelze do insolvenčního řízení přihlásit, jejich výčet lze nalézt v § 170 InsZ. Pokud by pohledávka byla přesto přihlášena, dojde k jejímu odmítnutí insolvenčním soudem dle § 185 InsZ. Zařadit sem lze například úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až po rozhodnutí o úpadku nebo úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku a také pohledávky věřitelů z darovacích smluv.

Incidenční spory

Jedná se o spory vyvolané insolvenčním řízením, které jsou projednávané v rámci insolvenč-ního řízení. Jejich výčet je uveden v § 159 InsZ:

  • spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek,
  • spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení,
  • spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,
  • spory na základě odpůrčí žaloby,
  • spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insol-venčním správcem,
  • žaloba na určení, že pohledávka nebyla uspokojena ani nezanikla jiným způsobem,
  • spory o neplatnost právních úkonů nebo platnost smluv,
  • spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu,
  • spory o určení výše nebo charakteru pohledávky věřitele, který uplatnil námitku ne-souhlasu a
  • další spory, které zákon označí jako incidenční.

Pro jiné spory nelze ustanovení o incidenčních sporech použít, a to i když probíhají za trvání insolvenčního řízení. Návrh oprávněné osoby na zahájení incidenčního sporu má povahu ža-loby. Návrh na zahájení incidenčního sporu musí být podán ve lhůtě stanovené insolvenčním zákonem, jinak bude insolvenčním soudem odmítnut. Lhůty stanovené pro podání návrhu jsou lhůtami hmotněprávními. Insolvenční soud v těchto sporech rozhoduje meritorně rozsudkem, proti kterému lze podat odvolání. O náhradě nákladů rozhodne insolvenční soud dle občan-ského soudního řádu. Náhrada nákladů je zvláštní pohledávkou, která, na rozdíl od nákladů účastníků vzniklých jim účastí v insolvenčním řízení, není z uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení vyloučena.

JŘIns – vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších přepisů

InsZ – zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších přepisů

© www.fpr-zcu.cz

Autor: Severová Michaela, 1.12.2014