Jednání podnikatele můžeme rozdělit na přímé, kdy jedná sám podnikatel (nově se týká pouze podnikatele fyzické osoby), a nepřímé, kdy jedná jeho zástupce. U právnických osob je nyní možné pouze jednání nepřímé.

Přímé jednání

Při přímém jednání jedná podnikatel pod jménem obchodní firmy, pokud obchodní firmu nemá, jedná pod vlastním jménem. (§ 422 NOZ)

Nepřímé jednání

Nepřímé jednání podnikatele, tedy zastoupení, lze rozdělit na zákonné a smluvní.

Zákonné zastoupení

Při zákonném zastoupení jedná zastupující za podnikatele bez smlouvy. Takto může jednat člen statutárního orgánu, vedoucí odštěpného závodu nebo zaměstnanci. U těchto osob se liší rozsah zastoupení.

Člen statutárního orgánu může za právnickou osobu jednat ve všech záležitostech, a to i v těch, ke kterým je zmocněn někdo jiný (např. zaměstnanec). V případě, že by statutární orgán byl vícečlenný, zastupuje právnickou osobu každý člen samostatně, neurčí-li zakladatelské pr. jednání jinak, což by muselo být zapsáno ve veřejném rejstříku. Při jednání se zaměstnanci zastupuje právnickou osobu předseda statutárního orgánu, není-li určen jiný člen. (§ 161 – 167 NOZ)

Vedoucí odštěpného závodu může jednat pouze ve věcech týkajících se odštěpného závodu. (§ 503 odst. 2 NOZ)

Zaměstnanci mají nejužší rozsah oprávnění, neboť mohou jednat za podnikatele pouze v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci, přitom rozhoduje stav, který se jeví veřejnosti. (§ 166 NOZ)

Zastoupení podnikatele

Pokud podnikatel pověří někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podnikatele zavazuje jednání každého, kdo se vyskytuje v jeho provozovně, pokud třetí strana byla v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Dále podnikatele zavazuje jednání zástupce, i když překročí rozsah svého oprávnění. To však neplatí, pokud třetí strana o překročení věděla nebo vzhledem k okolnostem vědět musela. (§ 430 a 431 NOZ)

Ustanovení § 430 a 431 se může zdát na první pohled stejné jako ustanovení § 166, ale rozdíl spočívá v tom, že § 430 a 431 se týkají i podnikatelů fyzických osob a navíc podnikatele nemusí zastupovat zaměstnanec, ale stačí, když je osoba pouze pověřená určitou činností.

Smluvní zastoupení

Na základě smluvního zastoupení zastupuje podnikatele zmocněnec v rozsahu ujednaném v plné moci. Pokud by zmocněnec překročil rozsah svého oprávnění a zmocnitel by s tím nesouhlasil, musí to zmocnitel bez zbytečného odkladu oznámit osobě, se kterou zmocněnec jednal. Pokud by tak neučinil, platí, že jednání zmocněnce schválil. Pokud by ovšem osoba, se kterou zmocněnec jednal,** měla a mohla poznat**, že zmocněnec oprávnění překročil, je jeho jednání neplatné bez toho, aniž by to zmocnitel musel třetí osobě oznamovat. (§ 441 – 449 NOZ)

Zmocnění zaniká:

• vykonáním právního jednání,
• odvoláním zmocnění zmocnitelem,
• výpovědí zmocnění zmocněncem,
• smrtí zmocnitele nebo zmocněnce,
• zánikem právnické osoby, není-li ujednáno něco jiného.

Prokura

Prokura je zvláštní typ plné moci, kterou mohou udělit pouze podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku a to pouze fyzickým osobám. Na základě prokury mohou činit veškerá právní jednání, která se týkají provozu obchodního závodu nebo pobočky obchodního závodu.

Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že se jedná o prokuru a smlouva musí být písemná. Prokura musí být zapsána do obchodního rejstříku.

Prokurista se podepisuje tak, že k firmě podnikatele, připojí svůj podpis a označení, že jde o prokuru. Prokuru můžeme rozdělit na prostou, rozšířenou, kolektivní a filiální.

U prosté prokury jedná podnikatel ve věcech týkajících se závodu, u rozšířené prokury může prokurista disponovat i s nemovitostmi, což u prosté nemůže. Toto oprávnění musí být v prokuře výslovně uvedeno.

O kolektivní prokuru se jedná, pokud může společně jednat více prokuristů. Pokud je prokura udělena více osobám, může každá z nich zastupovat podnikatele samostatně, pokud nebylo sjednáno něco jiného. Filiální prokura je prokura, která je udělena pouze pro pobočku obchodního závodu. Tento druh prokury před rokem 2014 nebylo možné sjednat.

Opatrovnictví právnické osoby

Opatrovnictví je zvláštním typem zákonné zastoupení, kdy opatrovníka jmenuje soud pro potřeby správy záležitostí a hájení práv právnické osoby, pokud to právnická osoba potřebuje.

Opatrovník:

• musí být způsobilý stát se členem statutárního orgánu
• platí pro něj obdobně ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu
• musí usilovat o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu

© www.fpr-zcu.cz

Autor: Severová Michaela, 13.3.2014