Portál studentů ekonomie a podnikání
Pohledávka
Pro vymezení pojmu je potřeba si nejdříve definovat pojem závazkový vztah. Jedná se o dvoustranný vztah, kdy na jedné straně stojí dlužník a na druhé straně věřitel, přičemž dlužník je povinen splnit vůči věřiteli svou povinnost a věřitel je oprávněn požadovat od dlužníka plnění. Nárok věřitele je označován jako pohledávka.
Přihláška pohledávky
Přihláška pohledávky je procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení, neboť tato práva nelze po zahájení insolvenčního řízení uplatnit žalobou (§ 109 odst. 1 písm. a) InsZ.
Přihláška se podává na předepsaném formuláři, který lze nalézt na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. K návrhu se musí připojit listiny, kterých se věřitel dovolává. Přihláška i listiny se přikládají ve dvojím vyhotovení (jedno se stává součástí spisu, druhé je pro insolvenčního správce).
Přihláškou pohledávky se věřitel stává účastníkem insolvenčního řízení.
Jedná se pouze o právo věřitele přihlásit svou pohledávku, ne o povinnost. Věřitel by měl ale vždy zvážit důsledky, pokud pohledávku nepřihlásí. Může se tak například vyhnout riziku, že po ukončení insolvenčního řízení nebude již moci vymáhání pohledávky realizovat, a to například z důvodu uběhnutí promlčecí lhůty (ta se po podání přihlášky staví).
V insolvenční řízení se uplatňuje zásada poměrného uspokojení pohledávek věřitelů, žádná pohledávka nesmí být zvýhodněna.
S přihláškou pohledávky jsou spojeny důležité účinky. Jak už bylo zmíněno výše, jejím podáním se staví běh promlčecích lhůt, a to ode dne doručení insolvenčnímu soudu. Pokud by však pohledávka v insolvenčním řízení nebyla zjištěna, lhůta se nestaví.
V insolvenčním řízení lze přihlásit i promlčenou pohledávku. Věřitel by si ale měl uvědomit, jaké to pro něj může mít důsledky, neboť může dojít dle § 193 k popření pohledávky. Pokud by dle § 178 došel insolvenční soud ke zjištění, že skutečná výše činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce by se nepřihlíželo, a navíc by insolvenční soud mohl na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.
Do insolvenčního řízení lze přihlašovat pohledávky různého druhu, od toho se pak odvíjí náležitosti přihlášky. Platí zásada, že je nutné přihlásit všechny pohledávky s výjimkou těch, o nichž insolvenční zákon výslovně stanoví, že se nepřihlašují.
Náležitosti přihlášky lze nalézt v § 42 odst. 4 občanského soudního řádu, § 174 InsZ a § 21 JŘIns.
Mezi obecné náležitosti dle § 174 InsZ patří:
Dle § 21 JŘIns musí přihláška obsahovat:
Do rozhodnutí o úpadku lze provést zápočet pohledávky, i když je přihlášená. Po rozhodnutí je nutné splnit podmínky v § 140 InsZ.
Lhůty
Jedná se o lhůty propadné, přesto lze ale jejich zmeškání prolomit zásadou, že žádný z účastníků nemá být nespravedlivě poškozen nebo zvýhodněn. Jako příklad lze uvést situaci, kdy zástavní věřitel nemohl včas (z objektivních okolností) přihlásit svou pohledávku, protože v průběhu přihlašovací lhůty ještě nebyl věřitelem. Důležité je si také uvědomit, že se jedná o hmotněprávní lhůty, protože jak judikoval Nejvyšší soud, pokud je přihláška podána jinému místně nebo věcně příslušnému soudu, a ten ji nestihne včas postoupit, k přihlášce se nepřihlíží.
Vady přihlášky
Pokud soudu dojde přihláška, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, insolvenční správce dle § 188 odst. 2 InsZ dotyčnou osobu vyzve, aby ji opravil nebo doplnil.
Nebude vyzývat ale k odstranění vad ve výši uplatněné pohledávky. Zároveň stanoví lhůtu pro opravení či doplnění, která musí činit nejméně 15 dní. Přihlášky, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. O tomto následku musí být věřitel k výzvě k doplnění poučen. Přiložení příloh uvedených v přihlášce není povinné, tvrzené skutečnosti mohou být dokázány i na základě účetnictví dlužníka. Pokud by však na základě účetnictví dlužníka prokázány nebyly, může insolvenční správce přihlášku pohledávky popřít.
Dispozice s přihlašovanými pohledávkami
S přihlášenými pohledávkami lze disponovat buďto formou postoupení pohledávky nebo tím, že se přihláška vezme zpět.
Postoupení pohledávky se řídí ustanovením § 18 InsZ. K postoupení pohledávky je zapotřebí návrhu původního věřitele a písemný souhlas nabyvatele, aby insolvenční soud mohl rozhodnout, že do insolvenčního řízení vstupuje nabyvatel místo původního věřitele. Souhlas nabyvatele lze učinit prohlášením do protokolu insolvenčního soudu nebo úředně ověřené podpisy na písemném vyhotoví či formou veřejnou listiny.
Zpětvzetí přihlášky je upraveno v § 184 InsZ. Je možné jej učinit kdykoli během řízení. Pokud bude důvodem zpětvzetí uspokojení dle § 183 odst. 1 nebo 2 InsZ, musí věřitel tento důvod ve zpětvzetí uvést. Pokud bude důvod zpětvzetí dle § 183 odst. 2 InsZ, tj. uspokojení pohledávky třetí osobou, insolvenční soud vyrozumí tuto třetí osobu o podání zpětvzetí, poskytne jí lhůtu k podání přihlášky a o zpětvzetí rozhodne až po uplynutí této lhůty.
Přezkum přihlášených pohledávek
Poté, co přihláška dojde insolvenčnímu soudu, předá ji soud insolvenčnímu správci k předběžnému přezkoumání. Insolvenční správce zkoumá přihlášky po formální i obsahové stránce. Po přezkumu sestaví insolvenční správce seznam přihlášených pohledávek. Do tohoto seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, a pohledávky vyloučené z uspokojení. Seznam přihlášených pohledávek vyvěsí insolvenční soud nejméně 15 dní před konáním přezkumného jednání. Přezkumné jednání nařizuje insolvenční soud za účelem přezkoumání pohledávek. Přezkumné jednání se může konat nejdříve 7 dní od uplynutí lhůty pro podávání přihlášek a nejdéle do 2 měsíců od uplynutí této lhůty. Při přezkumném jednání se vyžaduje osobní účast dlužníka a insolvenčního správce.
Popírání pohledávek – § 192 a násl.
Pohledávky může dle § 192 InsZ popřít insolvenční správce, dlužník či ostatní věřitelé. Popěrné právo insolvenčního správce je účinné při všech způsobech řešení úpadku. Popření pohledávky dlužníkem nemá po dobu trvání reorganizace vliv na zjištění pohledávky. Při reorganizaci a při oddlužení má popěrné právo dlužníka stejné účinky jako insolvenčního správce. Popěrné právo ostatních věřitelů má vliv na zjištění pohledávky jen tehdy, je-li úpadek dlužníka řešen konkurzem nebo oddlužením.
Popírat lze:
Do insolvenčního řízení se nepřihlašují pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. Patří sem i pohledávky, které se považují v insolvenčním řízení za přihlášené. Neuspokojí-li je insolvenční správce v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenční správci, přitom nejde o incidenční spor.
Pohledávky za majetkovou podstatou
Pohledávky za majetkovou podstatou se uplatňují vůči insolvenčnímu správci pořadem práva tak, jako by byl v nich insolvenční správce dlužníkem (§ 203 odst. 1 InsZ). Věřitel je nebude přihlašovat do insolvenčního řízení, ale požádá o její proplacení insolvenčního správce. Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku, není-li stanoveno jinak. Předpokladem jejich uspokojení je dostatek prostředků v majetkové podstatě.
Lze je dělit do dvou skupin dle časové vzniku:
Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku, nestanoví-li InsZ jinak. Jejich taxativní výčet lze nalézt v § 169 InsZ. Jedná se například o:
Další pohledávky, které se považují v insolvenčním řízení za přihlášené
Jedná se například o náhradu nákladů incidenčního sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek přiznaná vůči dlužníkovi. Uspokojují se ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Dále sem lze zařadit pohledávku manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkurzu vypořádáním společného jmění manželů.
Vyloučené pohledávky
Ty to pohledávky nelze do insolvenčního řízení přihlásit, jejich výčet lze nalézt v § 170 InsZ. Pokud by pohledávka byla přesto přihlášena, dojde k jejímu odmítnutí insolvenčním soudem dle § 185 InsZ. Zařadit sem lze například úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až po rozhodnutí o úpadku nebo úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku a také pohledávky věřitelů z darovacích smluv.
Jedná se o spory vyvolané insolvenčním řízením, které jsou projednávané v rámci insolvenč-ního řízení. Jejich výčet je uveden v § 159 InsZ:
Pro jiné spory nelze ustanovení o incidenčních sporech použít, a to i když probíhají za trvání insolvenčního řízení. Návrh oprávněné osoby na zahájení incidenčního sporu má povahu ža-loby. Návrh na zahájení incidenčního sporu musí být podán ve lhůtě stanovené insolvenčním zákonem, jinak bude insolvenčním soudem odmítnut. Lhůty stanovené pro podání návrhu jsou lhůtami hmotněprávními. Insolvenční soud v těchto sporech rozhoduje meritorně rozsudkem, proti kterému lze podat odvolání. O náhradě nákladů rozhodne insolvenční soud dle občan-ského soudního řádu. Náhrada nákladů je zvláštní pohledávkou, která, na rozdíl od nákladů účastníků vzniklých jim účastí v insolvenčním řízení, není z uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení vyloučena.
JŘIns – vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších přepisů
InsZ – zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších přepisů
Autor: Severová Michaela, 1.12.2014