1 Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění upravuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Z pojistného se hradí:

• zdravotní péče poskytnutá pojištěnci na území ČR s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav,
• léčebná péče ambulantní a ústavní,
• pohotovostní a záchranná služba,
• preventivní a dispenzární péče,
• poskytování léčivých přípravků,
• doprava nemocných,
• pitva a posudková činnost.

Pojištěnci veřejného zdravotního pojištění

Pojištěny a povinně účastny veřejného zdravotního pojištění jsou:

• osoby s trvalým pobytem v ČR,
• osoby, které nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt.

Z pojištění jsou vyňaty osoby, které:

• nemají trvalý pobyt v ČR a jsou činné pro zaměstnavatele, který požívá diplomatických výhod a imunit nebo nemá sídlo v ČR,
• dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné (jsou pryč déle než 6 měsíců a jsou pojištěny v zahraničí).

Pojištění vzniká dnem:

• narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem v ČR,
• kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem,
• získání trvalého pobytu na území ČR.

Plátce lze rozdělit do následujících skupin:

• pojištěnce, pokud jsou zaměstnanci, existují však výjimky, a to:
  • pokud mají příjmy pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
  • žáci nebo studenti, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku,
  • osoby činné na základě dohody o provedení práce, které v kalendářním měsíci nedosáhly příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění,
  • členové družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni, a kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu,
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu,
  • dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu.
• pojištěnce, pokud jsou OSVČ = vedlejší činnost
  • studenti, kteří neplatí zálohy, nevztahují se na ně ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, platí za ně stát
  • pokud jde zároveň o osobu zaměstnanou, jejíž příjmy ze zaměstnání dosáhly alespoň 12násobku minimální mzdy za rok
• pojištěnce, pokud se jedná o „osobu nevedenou na úřadu práce“ – osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, ale nepatří mezi OSVČ ani mezi zaměstnance a není za ni plátcem stát (tyto skutečnosti musí trvat po celý měsíc)
• zaměstnavatelé
• stát – za státní pojištěnce, kterými jsou:
  • neopatřené děti,
  • poživatelé důchodů z důchodového pojištění,
  • uchazeči o zaměstnání,
  • příjemci rodičovského příspěvku,
  • osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody.

Výpočet pojistného

Pojistné se vypočte jako procento sazby z vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodným obdobím je u OSVČ kalendářní rok, u ostatních plátců kalendářní měsíc.

Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu a je zaokrouhleno na celé koruny nahoru. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 2/3 z této částky (tedy 9 %), zaměstnanec 1/3 (4,5 %).

Vyměřovací základ je rozdílný podle toho, o jakou osobu se jedná.

U zaměstnanců je stanoven jako úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzické osoby a nejsou od této daně osvobozeny, a které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. Minimální vyměřovací základ je roven minimální mzdě, tedy 8 500,– Kč. Maximální vyměřovací základ pro rok 2013 – 2015 není stanoven.

U OSVČ vyměřovací základ činí 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimální vyměřovací základ činí ½ průměrné měsíční mzdy, přičemž toto minimum se nevztahuje na studenta. Maximální vyměřovací základ také není stanoven.

Pro osoby bez zdanitelných příjmů je minimální vyměřovací základ roven minimální měsíční mzdě (8 500,– Kč).

Pro státní pojištěnce je minimální vyměřovací základ stanoven na 5 829,– Kč.

Odvod pojistného

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je příjmem do rozpočtu zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec registrován.

Zaměstnavatel musí pojištění odvést nejpozději v den výplaty. Pokud den výplaty není pevně stanoven, tak musí zaměstnavatel pojistné odvést od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Nejpozději do osmi dnů má zaměstnanec povinnost oznámit zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny.

OSVČ musí pojistné odvést od 1. dne měsíce do 8. dne následujícího měsíce. V prvním roce odvádí OSVČ minimální zálohy. Pokud v prvním roce podnikání je plátcem za osobu stát, tak neplatí pojistné formou záloh, ale jednorázově formou doplatku do 8 dnů po podání daňového přiznání. To samé platí, pokud samostatně výdělečná činnost není její hlavní činností (například je současně zaměstnancem).

Osoby bez zdanitelných příjmů odvádí pojistné od 1. dne měsíce do 8. dne následujícího měsíce na účet pojišťovny.

Stát má povinnost odvést pojistné za státní pojištěnce do 20. dne předchozího měsíce na zvláštní účet pojišťovny.

2 Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti významný příjem do státního rozpočtu. Sociální pojištění zahrnuje 3 druhy pojištění:

• důchodové pojištění,
• nemocenské pojištění,
• pojištění pro případ nezaměstnanosti, které je realizováno účastí na státní politice zaměstnanosti.

Pojištění na sociální zabezpečení je upraveno zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné na důchodové pojištění se odvádí zvláštní účet státního rozpočtu.

2.1 Pojištěnci důchodového pojištění

Pojištěnce důchodového pojištění lze rozdělit do následujících skupin:

• povinní účastníci,
• osoby pojištěné ze zákona,
• dobrovolní účastníci,
• osoby samostatně výdělečně činné.

Povinní účastnícky jsou:

• zaměstnanci v pracovněprávním poměru nebo zaměstnáni na základě dohody o pracovní činnosti,
• zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce s příjmem nad 10 000,– Kč,
• příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, soudci, osoby vykonávající volené funkce a dobrovolní pracovníci pečovatelské služby.

Mezi osoby pojištěné ze zákon lze zařadit:

• studenty,
• uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadu práce po dobu, kdy jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, a to v rozsahu nejvýše 3 roky po dobu, kdy jim tato podpora náleží,
• osoby pečující o dítě do 4 let.

Mezi dobrovolné účastníky patří:

• osoby starší 18 let, pokud podali přihlášku k důchodovému pojištění,
• mohou být účastni po dobu maximálně 10 let (pokud chtějí déle jak 10 let, musí splnit zvláštní podmínky),
• částku si určí sami, musí ovšem splnit minimální vyměřovací základ, který činí 25 % průměrné mzdy.

Osoby samostatně výdělečně činnými jsou osoby, které

• mají povinnou účast, pokud jejich samostatně výdělečná činnost jejich hlavní činností. V případě, že je jejich vedlejší činností, tak mají povinnou účast pouze v případě, že jejich příjem ze samostatné činnosti dosáhl rozhodné částky.
• mohou být dobrovolně účastny v případě, že samostatná činnost je jejich vedlejší činností a nesplňují podmínku pro povinnou účast. Vedlejší činností je samostatně výdělečná činnost v případě, že osoba
  • vykonává zaměstnání, při kterém jí vznikla účast na nemocenském pojištění,
  • má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo přiznán starobní důchod,
  • má nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu,
  • je nezaopatřeným dítětem (student soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let).

2.2 Pojištěnci nemocenského pojištění (NP)

Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance splněním následujících podmínek:

• výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit
  • pracovní smlouva
  • dohoda o pracovní činnosti
  • dohoda o provedení práce při splnění příjmu (nad 10 000 Kč)
• rozsah zaměstnání – zaměstnání trvalo, trvá nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů
• minimální výši sjednaného příjmu – tzv. rozhodný příjem – činí alespoň 2 500 Kč

Zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnání malého rozsahu vzniká v případě, že jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území ČR a délky trvání zaměstnání, ale není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši. Zaměstnanec je pak pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v rozhodné výši.

Souběh více zaměstnání

Při souběhu více zaměstnání, je pojištěn z každého zaměstnání, pokud splní podmínky ve všech zaměstnáních, potom každé zaměstnání zakládá účast na pojištění. U podnikání je tomu jinak.

Vznik, zánik, přerušení pojištění zaměstnanců

Pojištění vzniká dnem, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce Pojištění zaniká: ‐ dnem, ve kterém zaměstnanec skončil pracovní poměr ‐ pokud sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu (účast zaniká dnem předcházejícím dni, od kterého k této změně došlo) K přerušení pojištění dochází

• v době, kdy zaměstnanec nevykonává práci z důvodu neplaceného pracovního volna, trvalo-li toto volno více než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích,
• v době rodičovské dovolené.

OSVČ

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná. Vzniká na základě přihlášky podané na OSSZ (podle města kde podniká) k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění. U pojištěné OSVČ se automaticky stává vedlejší činnost činností hlavní. Při výkonu několika činností souběžně, je OSVČ pojištěna jen jednou.

Pojištění vzniká dnem, který OSVČ uvedla v přihlášce k účasti pojištění. Nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána na OSSZ.

Pojištění zaniká:

• dnem uvedeným v odhlášce z pojištění,
• dnem skončení samostatně výdělečné činnosti,
• prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo bylo zaplaceno, ale v nižší částce, než mělo být .

2.3 Pojištěnci st. politiky zaměstnanosti (PSPZ)

• Povinnou účast na pojištění státní politiky zaměstnanosti mají zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, pokud se účastní důchodového pojištění.

2.4 Shrnutí

• zaměstnavatelé platí – důchodové a nemocenské pojištění a pojištění státní politiky zaměstnanosti
• zaměstnanci – pouze důchodové pojištění
• OSVČ
  • povinně – důchodové pojištění, pojištění státní politiky zaměstnanosti, pokud jsou účastni důchodového pojištění
  • dobrovolně – nemocenské pojištění
• zahraniční zaměstnanci – dobrovolně nemocenské pojištění

2.5 Výpočet pojistného

Pojistné se vypočte jako součin procentní sazby a vyměřovacího základu za rozhodné období.

Rozhodným obdobím je:

• kalendářní měsíc u zaměstnance, zaměstnavatele, dobrovolně účastných, zahraniční zaměstnanců a OSVČ pro nemocenské pojištění,
• kalendářní rok u OSVČ pro důchodové pojištění a pojištění státní politiky zaměstnanosti.

Vyměřovací základ je rozdílný pro jednotlivé druhy pojištěnců:

• zaměstnanci – úhrn příjmů fyzických osob
  • maximum – násobek průměrné měsíční mzdy
  • minimum – není stanoveno
• zaměstnavatel – úhrn vyměřovacích základů jeho zaměstnanců
• dobrovolná účast – částku si určí, nejméně ¼ průměrné měsíční mzdy
• zahraniční zam. – min. 2násobek rozhodné částky
• OSVČ
  • důchodové pojištění a pojištění státní politiky zaměstnanosti – určí si sama
    • relativní minimum – min. 50 % daňového základu
    • absolutní minimum – min. VZ (měsíční) – zaokrouhlen na celé Kč nahoru
      • hlavní činnost – 25 % průměrné měsíční mzdy
      • vedlejší činnost – 10 % průměrné měsíční mzdy
    • max. VZ – 48 * průměrné měsíční mzdy
  • nemocenksé pojištění – určí sama
    • minimum – 2násobek rozhodné částky
    • maximální vyměřovací základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění (pozor změna – dříve byl 72násobek průměrné měsíční mzdy)

Sazby

	Sazby
Zdravotní
celkem	13,5%
zaměstnanec	4,5%
zaměstnavatel	9%
Sociální
zaměstnavatel (celkem)	25%
zaměstnavatel DP	21,5%
zaměstnavatel NP	2,3%
zaměstnavatel PSPZ	1,2%
zaměstnanci (jen DP)	6,5%
OSVČ celkem	29,8%
OSVČ DP	28%
OSVČ NP	1,2%
OSVČ PSPZ	1,4%
dobrovolně účastní (jen DP)	28%
zahraniční zaměstnanci (jen NP)	2,3%

Placení pojistného

• zaměstnavatel
  • splatnost – od 1. do 20. dne následujícího měsíce
  • na účet příslušné okresní správy soc. zabezpečení
  • zaměstnavatel odečte ½ částky pojistného, kterou zúčtoval za dočasnou pracovní neschopnost
    • ⇒ pokud tato částka vyšší – požádá OSSZo úhradu rozdílu
• OSVČ
  • na účet příslušné okresní správy soc. zabezpečení
  • splatnost – od 1. do 20. dne následujícího měsíce
  • Přehled o příjmech a výdajích – do 1 měsíce od odevzdání daňového přiznání
  • doplatek – uhradit do 8 dnů od podání Přehledu
  • přeplatek OSSZ – vrátit do 1 měsíce
  • nemocenské pojištění – nepodléhá ročnímu zúčtování, nejde o zálohy (rozhodným obdobím je měsíc, ne rok)
• dobrovolná účast
  • na účet příslušné OSSZ
• zahraniční zaměstnanci
  • na účet příslušné OSSZ
• splatnost – od 1. do 20. dne následujícího měsíce

V článku Základní parametry zdravotního a sociálního pojištění najdete přehledné tabulky týkající se parametrů zdravotního a sociálního pojištění.

© www.fek-zcu.cz

Autor: Severová Michaela, 12.4.2014