Portál studentů ekonomie a podnikání
Pohledávka
Pro vymezení pojmu je potřeba si nejdříve definovat pojem závazkový vztah. Jedná se o dvoustranný vztah, kdy na jedné straně stojí dlužník a na druhé straně věřitel, přičemž dlužník je povinen splnit vůči věřiteli svou povinnost a věřitel je oprávněn požadovat od dlužníka plnění. Nárok věřitele je označován jako pohledávka.
Přihláška pohledávky
Přihláška pohledávky je procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení, neboť tato práva nelze po zahájení insolvenčního řízení uplatnit žalobou (§ 109 odst. 1 písm. a) InsZ.
Přihláška se podává na předepsaném formuláři, který lze nalézt na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. K návrhu se musí připojit listiny, kterých se věřitel dovolává. Přihláška i listiny se přikládají ve dvojím vyhotovení (jedno se stává součástí spisu, druhé je pro insolvenčního správce).
Přihláškou pohledávky se věřitel stává účastníkem insolvenčního řízení.
Jedná se pouze o právo věřitele přihlásit svou pohledávku, ne o povinnost. Věřitel by měl ale vždy zvážit důsledky, pokud pohledávku nepřihlásí. Může se tak například vyhnout riziku, že po ukončení insolvenčního řízení nebude již moci vymáhání pohledávky realizovat, a to například z důvodu uběhnutí promlčecí lhůty (ta se po podání přihlášky staví).
V insolvenční řízení se uplatňuje zásada poměrného uspokojení pohledávek věřitelů, žádná pohledávka nesmí být zvýhodněna.
S přihláškou pohledávky jsou spojeny důležité účinky. Jak už bylo zmíněno výše, jejím podáním se staví běh promlčecích lhůt, a to ode dne doručení insolvenčnímu soudu. Pokud by však pohledávka v insolvenčním řízení nebyla zjištěna, lhůta se nestaví.
V insolvenčním řízení lze přihlásit i promlčenou pohledávku. Věřitel by si ale měl uvědomit, jaké to pro něj může mít důsledky, neboť může dojít dle § 193 k popření pohledávky. Pokud by dle § 178 došel insolvenční soud ke zjištění, že skutečná výše činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce by se nepřihlíželo, a navíc by insolvenční soud mohl na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.
Do insolvenčního řízení lze přihlašovat pohledávky různého druhu, od toho se pak odvíjí náležitosti přihlášky. Platí zásada, že je nutné přihlásit všechny pohledávky s výjimkou těch, o nichž insolvenční zákon výslovně stanoví, že se nepřihlašují.
Náležitosti přihlášky lze nalézt v § 42 odst. 4 občanského soudního řádu, § 174 InsZ a § 21 JŘIns.
Mezi obecné náležitosti dle § 174 InsZ patří:
Dle § 21 JŘIns musí přihláška obsahovat:
Do rozhodnutí o úpadku lze provést zápočet pohledávky, i když je přihlášená. Po rozhodnutí je nutné splnit podmínky v § 140 InsZ.
Lhůty
Jedná se o lhůty propadné, přesto lze ale jejich zmeškání prolomit zásadou, že žádný z účastníků nemá být nespravedlivě poškozen nebo zvýhodněn. Jako příklad lze uvést situaci, kdy zástavní věřitel nemohl včas (z objektivních okolností) přihlásit svou pohledávku, protože v průběhu přihlašovací lhůty ještě nebyl věřitelem. Důležité je si také uvědomit, že se jedná o hmotněprávní lhůty, protože jak judikoval Nejvyšší soud, pokud je přihláška podána jinému místně nebo věcně příslušnému soudu, a ten ji nestihne včas postoupit, k přihlášce se nepřihlíží.
Vady přihlášky
Pokud soudu dojde přihláška, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, insolvenční správce dle § 188 odst. 2 InsZ dotyčnou osobu vyzve, aby ji opravil nebo doplnil.
Nebude vyzývat ale k odstranění vad ve výši uplatněné pohledávky. Zároveň stanoví lhůtu pro opravení či doplnění, která musí činit nejméně 15 dní. Přihlášky, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. O tomto následku musí být věřitel k výzvě k doplnění poučen. Přiložení příloh uvedených v přihlášce není povinné, tvrzené skutečnosti mohou být dokázány i na základě účetnictví dlužníka. Pokud by však na základě účetnictví dlužníka prokázány nebyly, může insolvenční správce přihlášku pohledávky popřít.
Dispozice s přihlašovanými pohledávkami
S přihlášenými pohledávkami lze disponovat buďto formou postoupení pohledávky nebo tím, že se přihláška vezme zpět.
Postoupení pohledávky se řídí ustanovením § 18 InsZ. K postoupení pohledávky je zapotřebí návrhu původního věřitele a písemný souhlas nabyvatele, aby insolvenční soud mohl rozhodnout, že do insolvenčního řízení vstupuje nabyvatel místo původního věřitele. Souhlas nabyvatele lze učinit prohlášením do protokolu insolvenčního soudu nebo úředně ověřené podpisy na písemném vyhotoví či formou veřejnou listiny.
Zpětvzetí přihlášky je upraveno v § 184 InsZ. Je možné jej učinit kdykoli během řízení. Pokud bude důvodem zpětvzetí uspokojení dle § 183 odst. 1 nebo 2 InsZ, musí věřitel tento důvod ve zpětvzetí uvést. Pokud bude důvod zpětvzetí dle § 183 odst. 2 InsZ, tj. uspokojení pohledávky třetí osobou, insolvenční soud vyrozumí tuto třetí osobu o podání zpětvzetí, poskytne jí lhůtu k podání přihlášky a o zpětvzetí rozhodne až po uplynutí této lhůty.
Přezkum přihlášených pohledávek
Poté, co přihláška dojde insolvenčnímu soudu, předá ji soud insolvenčnímu správci k předběžnému přezkoumání. Insolvenční správce zkoumá přihlášky po formální i obsahové stránce. Po přezkumu sestaví insolvenční správce seznam přihlášených pohledávek. Do tohoto seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, a pohledávky vyloučené z uspokojení. Seznam přihlášených pohledávek vyvěsí insolvenční soud nejméně 15 dní před konáním přezkumného jednání. Přezkumné jednání nařizuje insolvenční soud za účelem přezkoumání pohledávek. Přezkumné jednání se může konat nejdříve 7 dní od uplynutí lhůty pro podávání přihlášek a nejdéle do 2 měsíců od uplynutí této lhůty. Při přezkumném jednání se vyžaduje osobní účast dlužníka a insolvenčního správce.
Popírání pohledávek – § 192 a násl.
Pohledávky může dle § 192 InsZ popřít insolvenční správce, dlužník či ostatní věřitelé. Popěrné právo insolvenčního správce je účinné při všech způsobech řešení úpadku. Popření pohledávky dlužníkem nemá po dobu trvání reorganizace vliv na zjištění pohledávky. Při reorganizaci a při oddlužení má popěrné právo dlužníka stejné účinky jako insolvenčního správce. Popěrné právo ostatních věřitelů má vliv na zjištění pohledávky jen tehdy, je-li úpadek dlužníka řešen konkurzem nebo oddlužením.
Popírat lze:
Do insolvenčního řízení se nepřihlašují pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. Patří sem i pohledávky, které se považují v insolvenčním řízení za přihlášené. Neuspokojí-li je insolvenční správce v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenční správci, přitom nejde o incidenční spor.
Pohledávky za majetkovou podstatou
Pohledávky za majetkovou podstatou se uplatňují vůči insolvenčnímu správci pořadem práva tak, jako by byl v nich insolvenční správce dlužníkem (§ 203 odst. 1 InsZ). Věřitel je nebude přihlašovat do insolvenčního řízení, ale požádá o její proplacení insolvenčního správce. Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku, není-li stanoveno jinak. Předpokladem jejich uspokojení je dostatek prostředků v majetkové podstatě.
Lze je dělit do dvou skupin dle časové vzniku:
Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou
Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku, nestanoví-li InsZ jinak. Jejich taxativní výčet lze nalézt v § 169 InsZ. Jedná se například o:
Další pohledávky, které se považují v insolvenčním řízení za přihlášené
Jedná se například o náhradu nákladů incidenčního sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek přiznaná vůči dlužníkovi. Uspokojují se ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Dále sem lze zařadit pohledávku manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkurzu vypořádáním společného jmění manželů.
Vyloučené pohledávky
Ty to pohledávky nelze do insolvenčního řízení přihlásit, jejich výčet lze nalézt v § 170 InsZ. Pokud by pohledávka byla přesto přihlášena, dojde k jejímu odmítnutí insolvenčním soudem dle § 185 InsZ. Zařadit sem lze například úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až po rozhodnutí o úpadku nebo úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku a také pohledávky věřitelů z darovacích smluv.
Jedná se o spory vyvolané insolvenčním řízením, které jsou projednávané v rámci insolvenč-ního řízení. Jejich výčet je uveden v § 159 InsZ:
Pro jiné spory nelze ustanovení o incidenčních sporech použít, a to i když probíhají za trvání insolvenčního řízení. Návrh oprávněné osoby na zahájení incidenčního sporu má povahu ža-loby. Návrh na zahájení incidenčního sporu musí být podán ve lhůtě stanovené insolvenčním zákonem, jinak bude insolvenčním soudem odmítnut. Lhůty stanovené pro podání návrhu jsou lhůtami hmotněprávními. Insolvenční soud v těchto sporech rozhoduje meritorně rozsudkem, proti kterému lze podat odvolání. O náhradě nákladů rozhodne insolvenční soud dle občan-ského soudního řádu. Náhrada nákladů je zvláštní pohledávkou, která, na rozdíl od nákladů účastníků vzniklých jim účastí v insolvenčním řízení, není z uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení vyloučena.
JŘIns – vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších přepisů
InsZ – zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších přepisů
Autor: Severová Michaela, 1.12.2014
Daň z příjmů právnických osob byla ve Velké Británii zavedena v roce 1965, předtím platily PO daň ze zisku. Tato daň je upravena několika zákony: Income and Corporation Taxes Act 1988, Taxation of Chargeable Gains Act 1992, Capital Allowances Act 2001, Corporation Tax Act 2009, Corporation Tax Act 2010 a Finance Act 2013.
Za poplatníky se považují společnosti zabývající se obchodní nebo investiční činností, dále společnosti, které poskytují služby či vytvářejí úvěrové vztahy nebo jinak získávají příjem. Poplatníky lze rozdělit na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňoví rezidenti podléhají daňové povinnosti všemi svými příjmy, daňoví nerezidenti pouze příjmy plynoucími ze zdrojů na území Velké Británie. Mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob nepatří živnostníci, místní úřady, investiční sdružení, zahradnické spolky.
Předmětem daně z příjmů právnických osob ve Velké Británii je zdanitelný zisk obchodních společností a jiných organizací založených podle zákona o společnostech. Do zdanitelného zisku jsou zahrnuty zisky z obchodní a investiční činnosti.
Do předmětu daně se nezahrnují zisky z charitativní činnosti a zisky ze shromažďování finančních prostředků charitativními společnostmi a dobrovolnými organizacemi pod podmínkou, že se použijí pro charitativní účely. Dále se do předmětu daně nezahrnují zisky z nekomerčních aktivit spojených s poskytováním státní zdravotnické péče a uzavíráním zdravotního či nemocenského pojištění. Příjmy jsou rozděleny do 6 tříd. Pro výpočet daně z příjmů právnických osob jsou nejdůležitější třídy znázorněny v následující tabulce.
| Název | Druh příjmu |
|---|---|
| Daňová třída A | příjmy z pronájmu pozemků |
| Daňová třída D část I | příjmy z obchodování |
| Daňová třída D část III | příjmy z finanční činnosti |
| Daňová třída D část V | příjmy plynoucí ze zahraničí |
| Daňová třída D část VI | ostatní příjmy |
| Daňová třída F | příjmy z britských dividend |
Rozdělení příjmů do jednotlivých kategorií je důležité pro výpočet základu daně. Ztráty z obchodní činnosti se mohou odečíst od jakéhokoliv příjmu, ovšem ostatní ztráty lze odečíst jen od příjmu z činnosti, kterou je ztráta způsobena. Obchodní ztráty se mohou odečíst v roce, ve kterém vznikly, ale také ve třech letech předchozích nebo v roce následujícím. Pro odečtení obchodní ztráty ze zisku stejné činnosti v následujícím roce není potřeba žádné zvláštní žádosti. Ztráty z kapitálového majetku se dají odečíst pouze v daném roce nebo v roce následujícím.
Existuje několik druhů daňově uznatelných nákladů (výdajů). U každého typu platí jiná pravidla pro jejich výpočet:
Jako příklad vybavení pro účely podnikání lze uvést budovy k podnikání, stroje, nástroje, kancelářské potřeby, počítače, dopravní prostředky. Aby se náklady mohly odečíst od základu daně, musí být splněny tři následující podmínky. První podmínkou je, že společnost musí stroje a zařízení vlastnit zcela nebo alespoň částečně pro účely podnikání. Dále majetek nesmí kupovat za účelem prodeje. Prodat ho může pouze z jiného důvodu, jako je například modernizace. Majetek také nesmí být spotřebován během produkce výrobků, které daná firma vyrábí či nabízí. Poslední podmínkou je, že předpokládaná doba životnosti majetku musí být alespoň dva roky.
Pokud je majetek částečně využíván k soukromým účelům, pak se náklady přiměřeně redukují, aby jejich část odpovídala používání pouze k obchodním účelům. Společnost si může vybrat, který z následujících typů kapitálových příspěvků bude uplatňovat:
Výše každoročních investičních příspěvků může být do 250.000 GBP. Tento limit platí pro náklady vzniklé do dvou let od 1. 1. 2013. Jinak je limit stanoven na 25.000 GBP. Tyto náklady se vztahují na většinu výrobních zařízení a strojů, nevztahují se však na auta.
V prvním roce může společnost uplatnit 100 % nákladů vynaložených na specifický typ majetku. Jedná se například o auto s emisemi CO2 do 110 g/km, ekologicky šetrná zařízení, zařízení poháněná zemním plynem, bioplynem a vodíkovými palivy.
Snížení účetní hodnoty nákladů jsou každoroční příspěvky, které snižují hodnotu kapitálových nákladů na zařízení a stroje – tzv. kapitálové příspěvky. Tyto náklady ale nesmí být započteny v rámci každoročních investičních příspěvků nebo příspěvků v prvním roce. Existují dvě sazby, sazba 18 % se vztahuje na většinu typů majetku, sazba 8 % platí pro speciální typy majetku, jako je například tepelná izolace, osvětlení a auta s emisí CO2 vyšší než 160 g/ km.
Zbytkové náklady se používají, pokud po provedení následujících kroků, zbyde částka 1.000 GBP a nižší. Nejdříve se musí sečíst všechny dosud neodečtené kapitálové náklady z minulých účetních období, poté se k této částce přičtou všechny nové kapitálové náklady a odečtou se každoroční investiční příspěvky. Od této částky se odečtou všechny výnosy z prodeje majetku zařazeného do této skupiny dosažené v daném roce. Pokud výsledná částka není vyšší než 1.000 GBP, může se celá odečíst od základu daně.
Náklady na výzkum a vývoj se mohou odečíst, pokud výzkum a vývoj souvisí s předmětem podnikání. Za předmět podnikání je považována aktuální činnost podniku nebo činnost, která bude teprve na základě výsledků výzkumu a vývoje zahájena. Malé a střední podniky si mohou místo snížení základu daně vybrat rovnou snížení daňové povinnosti. Pokud by v daném roce jejich daňová povinnost byla díky tomuto odpočtu záporná, tak by dostaly od správce daně příspěvek. Náklady na výzkum a vývoj musí být minimálně 10.000 GBP za rok. Malé a střední podniky si mohou odečíst od základu daně až 225 % nákladů, maximálně však do výše 7,5 milionu GBP za každý projekt. Velké podniky mohou odečíst 130 % nákladů.
Od základu daně lze odečíst výši darů ve formě vybavení nebo zboží, které bylo darováno charitě nebo amatérskému sportovnímu klubu. Také si může odečíst náklady na práci svých zaměstnanců, kteří budou dočasně pracovat pro charitu.
Jedná se o náklady na rekonstrukci a modernizaci prázdných prostor, aby mohly sloužit k obchodním účelům. Náklady se týkají především pořízení elektrických rozvodů, vodovodního potrubí, topení, klimatizace a osvětlení. Tyto náklady se nemohou odečíst od kupní ceny majetku budov, pozemků ani jiného majetku.
Náklady na modernizaci obchodních prostor lze uplatnit pouze tehdy, pokud se prostory nachází v podporované oblasti. Podporovanou oblastí se má na mysli oblast, kde se vláda snaží snížit nezaměstnanost. Příkladem může být Severní Irsko.
Mezi daňově uznatelné náklady patří také poplatky za těžbu nerostů, know-how, poplatky na získání patentů či náklady na provoz automobilů. Nedají se odečíst náklady na koupi pozemků, budov a některého duševního vlastnictví, například náklady na prosazení obchodní značky nebo goodwill. Plátci DPH si mohou odečíst pouze cenu bez DPH.
Pro určení sazby daně se ke zdanitelnému příjmu společnosti, který se získá sečtením zisků ze všech jejích činností, přičtou příjmy z dividend z britských společností. Sazba daně je rozdělena do tří pásem, jak je uvedeno v následující tabulce.
| Zdanitelný zisk | Sazba |
|---|---|
| 0 – 300 000 GBP | 20 % |
| 300 001 – 1 500 000 GBP | mezní daňová úleva |
| nad 1 500 000 GBP | 23 % |
Hranice pro stanovení sazby jsou stanoveny pro účetní rok. V případě, že by byl účetní rok kratší než 12 měsíců, jsou výše těchto hranic úměrně kráceny. Pokud má společnost přidružené společnosti, tak se hranice přepočítává dle následujících vzorců.
dolní hranice: 300.000/ (1 + N)
horní hranice: 1.500.000/ (1 + N)
kde: N = počet přidružených společností
Podmínek pro uplatnění snížené sazby je několik. Společnost musí být po celé zdaňovací období daňovým rezidentem, nesmí se jednat o soukromou investiční holdingovou společnost, a dále její zdanitelný příjem navýšený o čistý investiční příjem, který není dle zákona osvobozen, nepřesáhne stanovenou nižší hranici (300.000 GBP/ rok).
Společnosti, které mají nárok na mezní daňovou úlevu, lze rozdělit do tří skupin. Společnosti spadající do první skupiny musí být po celé zdaňovací období daňovým rezidentem a nesmí se jednat o soukromou investiční holdingovou společnost. Dále její zdanitelný příjem navýšený o čistý investiční příjem (dividendy), který není podle zákona osvobozen, přesáhne stanovenou nižší hranici, ale nepřesáhne zvýšenou hranici (1,5 miliónu GBP/ rok). Součástí zisku také nesmí být zisky z přísně účelového financování.
F * (U-A) * N/A
kde: F – „základní zlomek“ = 3/400
U – horní hranice (1,5 mil. GBP)
A – zdanitelný příjem navýšený o čistý investiční příjem
N – zdanitelný příjem
Při výpočtu daňové povinnosti se nejprve vypočte zdanitelný příjem, který se vynásobí standardní sazbou daně (23 %). Tato částka se sníží o částku vypočtenou dosazením do výše zmíněného vzorce číslo.
Do druhé skupiny patří společnosti, jejichž zdanitelný zisk navýšený o čistý investiční zisk se skládá pouze ze zisků z přísně účelového financování. Daň se vypočte stejně jako u prvního typu s výjimkou, že se do vzorce namísto „základního zlomku“ dosadí „účelový zlomek“, který je pro tento rok stanoven na 11/ 400 a sazba daně činí 30 %.
Poslední skupinou jsou společnosti, jejichž zdanitelný zisk navýšený o čistý investiční zisk se neskládá jen ze zisků z přísně účelového financování. Daňová povinnost se snižuje o částku vypočtenou pomocí „účelového zlomku“ z poměrné částky, která odpovídá příjmům z přísně účelového financování, ze zbylého příjmu se vypočte daňová úleva pomocí „základního zlomku“.
Datum splatnosti daně se liší v závislosti na výši daňové povinnosti. Pokud zdanitelný zisk není vyšší než 1,5 milionu GBP, pak musí společnost daň zaplatit do 9 měsíců a jednoho dne od posledního dne zdaňovacího období. Pokud je zdanitelný zisk vyšší než 1,5 milionu, daň se platí v zálohách. Splatnost záloh závisí na délce účetního období. U účetního období trvajícího 12 měsíců se daň platí ve čtyřech splátkách. První z nich je splatná 6 měsíců a 13 dní po prvním dni daného účetního období, druhá 3 měsíce po první záloze, třetí po dalších 3 měsících a čtvrtá po dalších 3 měsících, což jsou 3 měsíce 14 dní po posledním dni účetního období. Výše zálohy bude rovnoměrně rozdělena.
Existuje výjimka, kdy zdanitelný zisk přesáhne 1,5 milionu GBP, a přesto společnost nemusí platit splátky. Její daňová povinnost ale musí být menší než 10.000 GBP a zisk nesmí nepřekročit 10 milionů GBP. Zároveň musí být splněno, že v předchozích 12 měsících společnost neexistovala, nebo její daňová povinnost nepřekročila hranici 10.000 GBP, nebo zdanitelný zisk nebyl vyšší než 1,5 milionů GBP.
Zdaňovací období trvá od 1. dubna do 31. března následujícího roku. Daňové přiznání musí být podáno do 12 měsíců po skončení zdaňovacího období.
Autor: Severová Michaela, 29.7.2014
Jednání podnikatele můžeme rozdělit na přímé, kdy jedná sám podnikatel (nově se týká pouze podnikatele fyzické osoby), a nepřímé, kdy jedná jeho zástupce. U právnických osob je nyní možné pouze jednání nepřímé.
Při přímém jednání jedná podnikatel pod jménem obchodní firmy, pokud obchodní firmu nemá, jedná pod vlastním jménem. (§ 422 NOZ)
Nepřímé jednání podnikatele, tedy zastoupení, lze rozdělit na zákonné a smluvní.
Při zákonném zastoupení jedná zastupující za podnikatele bez smlouvy. Takto může jednat člen statutárního orgánu, vedoucí odštěpného závodu nebo zaměstnanci. U těchto osob se liší rozsah zastoupení.
Člen statutárního orgánu může za právnickou osobu jednat ve všech záležitostech, a to i v těch, ke kterým je zmocněn někdo jiný (např. zaměstnanec). V případě, že by statutární orgán byl vícečlenný, zastupuje právnickou osobu každý člen samostatně, neurčí-li zakladatelské pr. jednání jinak, což by muselo být zapsáno ve veřejném rejstříku. Při jednání se zaměstnanci zastupuje právnickou osobu předseda statutárního orgánu, není-li určen jiný člen. (§ 161 – 167 NOZ)
Vedoucí odštěpného závodu může jednat pouze ve věcech týkajících se odštěpného závodu. (§ 503 odst. 2 NOZ)
Zaměstnanci mají nejužší rozsah oprávnění, neboť mohou jednat za podnikatele pouze v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci, přitom rozhoduje stav, který se jeví veřejnosti. (§ 166 NOZ)
Zastoupení podnikatele
Pokud podnikatel pověří někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podnikatele zavazuje jednání každého, kdo se vyskytuje v jeho provozovně, pokud třetí strana byla v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. Dále podnikatele zavazuje jednání zástupce, i když překročí rozsah svého oprávnění. To však neplatí, pokud třetí strana o překročení věděla nebo vzhledem k okolnostem vědět musela. (§ 430 a 431 NOZ)
Ustanovení § 430 a 431 se může zdát na první pohled stejné jako ustanovení § 166, ale rozdíl spočívá v tom, že § 430 a 431 se týkají i podnikatelů fyzických osob a navíc podnikatele nemusí zastupovat zaměstnanec, ale stačí, když je osoba pouze pověřená určitou činností.
Na základě smluvního zastoupení zastupuje podnikatele zmocněnec v rozsahu ujednaném v plné moci. Pokud by zmocněnec překročil rozsah svého oprávnění a zmocnitel by s tím nesouhlasil, musí to zmocnitel bez zbytečného odkladu oznámit osobě, se kterou zmocněnec jednal. Pokud by tak neučinil, platí, že jednání zmocněnce schválil. Pokud by ovšem osoba, se kterou zmocněnec jednal,** měla a mohla poznat**, že zmocněnec oprávnění překročil, je jeho jednání neplatné bez toho, aniž by to zmocnitel musel třetí osobě oznamovat. (§ 441 – 449 NOZ)
Zmocnění zaniká:
Prokura
Prokura je zvláštní typ plné moci, kterou mohou udělit pouze podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku a to pouze fyzickým osobám. Na základě prokury mohou činit veškerá právní jednání, která se týkají provozu obchodního závodu nebo pobočky obchodního závodu.
Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že se jedná o prokuru a smlouva musí být písemná. Prokura musí být zapsána do obchodního rejstříku.
Prokurista se podepisuje tak, že k firmě podnikatele, připojí svůj podpis a označení, že jde o prokuru. Prokuru můžeme rozdělit na prostou, rozšířenou, kolektivní a filiální.
U prosté prokury jedná podnikatel ve věcech týkajících se závodu, u rozšířené prokury může prokurista disponovat i s nemovitostmi, což u prosté nemůže. Toto oprávnění musí být v prokuře výslovně uvedeno.
O kolektivní prokuru se jedná, pokud může společně jednat více prokuristů. Pokud je prokura udělena více osobám, může každá z nich zastupovat podnikatele samostatně, pokud nebylo sjednáno něco jiného. Filiální prokura je prokura, která je udělena pouze pro pobočku obchodního závodu. Tento druh prokury před rokem 2014 nebylo možné sjednat.
Opatrovnictví právnické osoby
Opatrovnictví je zvláštním typem zákonné zastoupení, kdy opatrovníka jmenuje soud pro potřeby správy záležitostí a hájení práv právnické osoby, pokud to právnická osoba potřebuje.
Opatrovník:
Autor: Severová Michaela, 13.3.2014
Daň z příjmů fyzických osob ve Velké Británii je upravena několika zákony, patří mezi ně Income and Corporation Taxes Act 1988, Capital Allowances Act 2001, Income Tax (Earnings and Pansion) Act 2003, The Income Tax (Trading and Other Income) Act 2005 a Income Tax Act 2007.
Poplatníky lze opět dělit na daňové rezidenty a nerezidenty. U daňových rezidentů dochází ke zdaňování jejich celosvětových příjmů, kdežto u nerezidentů jen příjmů dosažených na území Velké Británie. Daní z příjmů fyzických osob se zdaňují například příjmy ze zaměstnání, ze samostatně výdělečné činnosti či příjmy z nájmu.
Daň z příjmů fyzických osob se týká zdanitelných příjmů, které se dělí do tří skupin:
V rámci příjmů z úspor jsou zdaňovány úroky ze stavebního spoření a jiných bankovních spoření kromě úroků z osobních účtů. Do příjmů z dividend se započítávají pouze dividendy z britských společností. Do ostatních příjmů se řadí především příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné výdělečné činnosti, příjmy z majetku, důchody a spoření. Mezi zdaňované důchody a spoření lze zařadit například státní důchod, soukromé důchodové pojištění, podnikové důchodové připojištění. Ve Velké Británii jsou zdaňovány i některé státní dávky, například podpora v nezaměstnanosti. Příjmy z nájmu se zdaňují, pouze pokud přesáhnou částku 4.250 GBP za rok. V zákonech jsou příjmy rozděleny do více kategorií, pro účely zdanění postačí tyto tři základní skupiny.
Mezi příjmy, které se nezahrnují do základu daně, patří většina státních dávek, například příspěvek na opatrovnickou péči a přídavky na děti.
Každý poplatník může uplatnit tzv. nezdanitelné části základu daně, mezi něž lze zařadit odpočet na poplatníka ve výši 9.440 GBP, pokud ve zdaňovacím období poplatník nedosáhl věku 65 let a více a jeho roční příjmy nepřesáhly 100.000 GBP. Pro poplatníky ve věku 65 – 74 let činí věkový odpočet 10.500 GBP, pokud jejich roční příjmy nepřesáhly 26.100 GBP. Pro lidi starší 74 let věkový odpočet činí 10.660 GBP a jejich roční příjem také nesmí přesáhnout 26.100 GBP. Pokud částka stanovený limit přesáhne, snižuje se odpočet vždy o jednu polovinu z přesahující částky. Zvláštní úlevy od daňové povinnosti mají také nevidomí. Tyto částky se odečtou od čistého příjmu, a tím je zajištěno určité minimum, které nebude nikdy zdaňováno. Lze je však odečíst pouze od ostatních příjmů, ne od příjmů z dividend nebo z úspor.
Mezi další daňové úlevy lze zařadit společnou nezdanitelnou část manželů a registrovaných partnerů a daňově uznatelné výdaje. Manželé a registrovaní partneři mohou nezdanitelnou část základu daně uplatnit, pokud spolu žijí ve společné domácnosti a jeden z manželů se narodil před 6. dubnem 1935. Tato částka se odečte od vypočtené celkové daňové povinnosti. Pokud by vyšla záporná hodnota, tak poplatník má nulovou daňovou povinnost.
Mezi daňově uznatelné výdaje patří náklady, které souvisí s výkonem práce a které již byly zaměstnancem zaplaceny. Nesmí však být zaměstnanci proplaceny zaměstnavatelem. Nejčastěji se jedná o výdaje na pracovní nástroje a oděvy, poplatky profesním organizacím a kapitálové výdaje. Kapitálové výdaje se člení do stejných skupin jako u příjmů právnických osob – každoroční investiční příspěvky, výdaje v prvním roce, snížení účetní hodnoty nákladů a zbytkové výdaje. Pravidla pro jejich uplatňování jsou blíže popsána v článku Daň z příjmů právnických osob ve Velké Británii – výdaje a náklady. Tato pravidla pro uznávání kapitálových výdajů platí také pro osoby samostatně výdělečně činné. Jako kapitálové lze uznat především výdaje na nákup strojů a zařízení, vozidel, nábytku a některých budov. Osoby samostatně výdělečně činné mohou uplatnit výdaje, které souvisí s jejich činností, např. výdaje na cestování, reklamu, mzdové výdaje a výdaje spojené s obchodními prostorami, kterými mohou být výdaje na energie a pronájem. Náklady na provoz vozidla lze stanovit dvojím způsobem – skutečnými náklady nebo vynásobením ujetých mil a stanovené sazby.
Dary se ve Velké Británii neodečítají od základu daně jako v České republice. Pokud daruje peněžní částku charitativní společnosti nebo amatérskému sportovnímu klubu, darovaný dostane navíc k této částce i část, která již byla poplatníkovi zdaněna. Pokud tedy poplatník daruje 20 GBP, ve skutečnosti obdarovaný dostane 25 GBP.
Pro účely výpočtu daně se musí příjmy rozdělit do tří následujících skupin, neboť pro každý typ příjmu se použije jiná sazba. V rámci těchto tří skupin je sazba progresivní. Za základ daně se považují hrubé příjmy po odečtení národního pojištění.
| příjem/ rok | ostatní příjmy | příjmy z úspor | příjmy z dividend |
|---|---|---|---|
| 0 – 2 790 GBP | 20 % | 10 % | 10 % |
| 2 791 – 32 010 GBP | 20 % | 20 % | 10 % |
| 32 011 – 150 000 GBP | 40 % | 40 % | 32,5 % |
| > 150 000 GBP | 45 % | 45 % | 37,5 % |
Nejdříve se zdaňují ostatní příjmy, poté příjmy z úspor a jako poslední se zdaňují příjmy z dividend. Ostatní příjmy do 32.010 GBP jsou zdaňovány sazbou 20 %. Příjmy, které tuto částku přesáhnou, budou zdaňovány sazbou 40 %. Obdobně částka, která převýší hranici 150.000 GBP, bude zdaňována 45 %. Po té se bude počítat daň z úspor. Pokud ostatní příjmy po uplatnění nezdanitelné části základu daně překročí hranici 2.790 GBP, nelze použít sazbu 10 % ani pro příjmy z úspor. Musí se i pro ně použít sazba 20 %. Pokud by však ostatní příjmy částku 2.790 GBP nepřesáhly, tak výše ostatních příjmů se odečte od 2.790 GBP a 10% sazbu pro příjmy z úspor bude možné použít jen do výše tohoto rozdílu. Částka, která by tento rozdíl přesáhla, bude zdaňována sazbou 20 %. Obdobně se postupuje i při počítání daně z dividend. Nejdříve se sečtou ostatní příjmy a příjmy z úspor a podle toho, jakou hranici překročí, tak budou zdaňovány příjmy z dividend. Pokud by například ostatní příjmy a příjmy z úspor byly dohromady 31.000 GBP a příjmy z dividend 5.000 GBP, příjmy z dividend se rozdělí na dvě části, 1.010 GBP, které budou zdaňovány 10 %, a 3.990 GBP, které budou zdaňovány 37,5 %.
Pro platbu daně je každému poplatníkovi přiřazen kód, který se skládá z písmen a číslic. Kombinace písmen a číslic se odvíjí od výše příjmů, druhu zaměstnání, počtu zaměstnavatelů, u kterých je poplatník zaměstnán, a rodinného stavu poplatníka. Pokud by poplatník nenahlásil správci daně změnu některých těchto skutečností, mohlo by se stát, že by zbytečně platil vyšší daň.
Způsob platby daně se odvíjí od toho, o jaký typ příjmů se jedná. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti strhává ze mzdy zaměstnance zaměstnavatel. Pokud má poplatník příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, tak si podává daňové přiznání sám a platí během roku dvě zálohy a jednu vyrovnávací platbu.
Zdaňovací období trvá 12 kalendářních měsíců. Začíná 6. dubna a končí 5. dubna následujícího roku. Daňové přiznání v elektronické podobě musí být podáno do 31. 1. následujícího roku, v papírové formě do 31. 10. daného roku. Do konce ledna následujícího roku musí být daň také uhrazena. Za zdaňovací období 2013/2014, které končí 5. dubna 2014 bude muset být podáno daňové přiznání v papírové formě do konce října 2014, v elektronické podobě do konce ledna 2015 a do této doby bude muset být daň také uhrazena.
Autor: Severová Michaela, 25.7.2014
Ve Velké Británii můžeme daně rozčlenit stejně jako v České republice na daně přímé a nepřímé. Daně přímé se dále dělí na daně důchodové a majetkové. Ovšem jednotlivé druhy daní se od České republiky liší nejen podmínkami pro jejich vybírání či výší jejich sazeb, ale i co se týče jejich celkového počtu.
| Přímé daně | Nepřímé daně | |
| Důchodové daně | Majetkové daně | |
| Bankovní daň | Místní daň z podnikání | Daň z přidané hodnoty |
| Daň ze zisku korporací | Daň z prodeje majetku | Spotřební daně |
| Daň z ropy a zemního plynu | Daň z nemovitosti | |
| Osobní důchodová daň | Daň z listinných cenných papírů | |
| Daň z nákupu nemovitosti | ||
| Daň z cenných papírů | ||
| Daň dědická |
Mezi přímé daně důchodové patří osobní důchodová daň, daň ze zisku korporací, bankovní daň a daň z ropy a zemního plynu.
Mezi osoby podléhající dani ze zisku korporací spadají všechny společnosti založené podle zákona o společnostech, mezi něž patří obdoba české společnosti s ručením omezením (private limited company) a akciové společnosti (public limited company), družstva, společnictví ve vlastnictví státu, veřejně prospěšné společnosti a další společnosti zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku. Za zdanitelný zisk se považuje především zisk z obchodní a investiční činnosti a zisk z prodeje kapitálu. Významným příjmem, který je od daně osvobozen, je dividendový příjem získaný od rezidentních společností. Dá se říci, že výdaje vynaložené na dosažení příjmů jsou odpočitatelnou položkou. Nejenomže ve Velké Británii neexistuje dvojí zdanění mezi rezidentními společnostmi, ale oproti České republice mají i relativně vysoké daňové pobídky v rámci výzkumné činnosti. Malé a střední podniky (zdanitelný zisk do 1,5 mil. GBP ročně) mají možnost si odečíst od základu daně 225 % hodnoty nákladů vynaložené na výzkum a vývoj. Minimální částka vynaložená na výzkum a vývoj však musí být alespoň 10 000 GBP. Nelze ovšem obecně uplatnit jako odpočet od základu daně odpisy, neboť představují kapitálový výdaj. Místo toho lze uplatnit nezdanitelnou část ze základu daně z kapitálových výdajů. Sazby daně z příjmů právnických osob jsou rozděleny do tří pásem. Obecná sazba daně činí 23 % a platí pro velké podniky, které mají roční zdanitelný zisk vyšší jak 1,5 milionů GBP. Pro malé společnosti (do 300 000 GBP) platí sazba 20 %, u středních podniků (300 000– 1 500 000 GBP) se použije tzv. mezní daňová úleva, jejíž postup výpočtu je popsán v článku o Daních z příjmů právnických osob ve Velké Británii. Účetní období je vymezeno od 1. dubna do 31. března následujícího roku. Daň je splatná do 9 měsíců od konce účetního období, přičemž velké společnosti ji musí platit ve čtyřech ročních splátkách.
Mezi osoby podléhající dani patří daňoví rezidenti se svými celosvětovými příjmy a daňoví nerezidenti s příjmy dosaženými na území Velké Británie. Celkový zdanitelný příjem je roven součtu jednotlivých zdanitelných příjmů, mezi které patří příjem z nemovitého majetku, obchodní a profesní příjem, investiční příjem, dividendový příjem, zahraniční příjem a příjem ze zaměstnání. Od těchto příjmů lze odečíst daňové odpočty, nezdanitelné části základu daně a daňové slevy. Jako daňové odpočty lze uplatnit úroky z půjček, pojistné na důchodové pojištění, dary a výživné. Poplatníci mohou uplatnit daňové odpočty, jejichž výše závisí na věku poplatníků a výši jejich ročních příjmů. Sazba daně je progresivní, její výše se liší nejen podle dosažených příjmů, ale i podle druhů příjmů.
Placením sociálního pojištění mají obyvatelé zajištěno právo na nárok čerpat státní dávky, například dávky ze státního důchodu. Výše plateb na sociální pojištění se odvíjí od výše příjmu a od toho, zda se jedná o zaměstnance či osobu samostatně výdělečně činnou. Sociální pojištění platí zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné, pokud dosáhli alespoň věku 16 let a určité hranice příjmů. Můžeme je rozčlenit do čtyř kategorií, jak je znázorněno v následující tabulce.
Sociální pojištění přestávají platit ve chvíli, kdy dosáhnou důchodového věku. Příspěvky na sociální pojištění nelze odečíst od základu daně. Odečíst je mohou pouze firmy, které je mohou uplatnit jako odpočet pro účely firemní daně. Zaměstnavatelé odvádí za své zaměstnance sociální pojištění ve výši 13,8 %, pokud jejich týdenní mzda přesáhla 149 GBP.
Tato daň byla zavedena teprve v roce 2011 a týká se bank a bankovních skupin, stavebních spořitelen, zahraničních bankovních skupin a bank v nebankovních skupinách. Vliv na její vznik měla především finanční krize v letech 2007–2010. Bankovní daň má podporovat méně riskantní formy financování a tím přispívat k finanční stabilitě. Sazba daně se nyní pohybuje v řádech setin procenta a je rozdílná pro krátkodobé a dlouhodobé zdanitelné závazky.
Tato daň byla zavedena v roce 1975. Od roku 1993 ji platí jen majitelé nalezišť, na kterých začali těžit již před rokem 1993. Nová naleziště jsou od daně osvobozena. Sazba daně je 50 % ze zisků z těžby ropy a zemního plynu ve Velké Británii nebo kontinentálním šelfu. Daň se platí z každého naleziště zvlášť. Pokud tedy jednomu majiteli patří více nalezišť, nebude se mu daň počítat ze všech dohromady. Nejvíce by se to asi projevilo, kdyby zisk z jednoho naleziště byl záporný, protože danou částku by si nemohl odečíst od kladného zisku z jiného naleziště.
Mezi přímé daně majetkové se řadí daň z nemovitostí, dědická daň, daň z nákupu nemovitostí, místní daň z podnikání, daň z cenných papírů, daň listinných cenných papírů a z nemovitostí a daň z prodeje majetku.
Jedná se o daň místní, vybírají ji tedy místní (obecní) úřady. Výše sazby daně z nemovitosti stanovuje každoročně vláda dané země, což znamená, že se sazba může v Anglii, Walesu, Skotsku a Severním Irsku lišit. Základ daně je stanoven podle hodnoty tržního nájemného, ať už fiktivního či skutečného. Výše daně se odvíjí od velikosti, stáří a charakteru nemovitosti a také podle pásma, do kterého je zařazena.
Dědická daň je uvalena na majetek, který přechází na nového majitele děděním. Platí se však pouze v případě, že hodnota děděného majetku přesáhne 325 000 GBP. Sazba daně, pokud majetek tuto hodnotu přesáhne, je 40%. Ve Velké Británii darovací daň jako takovou nenajdeme, ovšem dary získané v období 7 let před smrtí dárce podléhají dodatečně dani dědické. Pokud dárce zemře po třech letech od darování, sazba daně se sníží. Při darování však existují výjimky, kdy se daň platit nemusí. Mezi ně patří například dary mezi manžely či registrovanými partnery, dary registrovaným charitativním organizacím. Dále je možné ročně darovat jedné osobě 3 000 GBP nebo 250 GBP neomezenému počtu lidí. Mezi dary, které nepodléhají dani, dále patří dary novomanželům a dary při uzavírání registrovaného partnerství.
Tato daň je uvalena na koupi nebo převod nemovitostí na území Velké Británie. Výše daně závisí na mnoha faktorech, například na tom, zda se jedná o bytové či nebytové prostory, o pronajímanou nemovitost či nemovitost v absolutním vlastnictví a samozřejmě hlavním faktorem je hodnota nemovitosti. Daň se platí až od určité hranice, pokud dojde k překročení této hranice, převod nemovitosti musí být oznámen resortu pro daně a cla (HM Revenue & Customs). Hranice pro nulovou sazbu u bytových prostor je 125 000 GBP, u nebytových prostor 150 000 GBP. Sazba daně je progresivní a pohybuje se v rozmezí 1 až 15%. Existuje pár výjimek z převodu nemovitostí, které jsou od daně osvobozeny. Jedná se o převod nemovitostí, jež je zpoplatněn daní dědickou a darovací, a dále se jedná o převod majetku mezi manžely nebo registrovanými partnery při rozvodu.
Tuto daň platí podnikatelé a firmy z nebytových prostor a nemovitostí, které využívají pro svou činnost. Příkladem takových prostor mohou být obchody, kanceláře, sklady a továrny. Stamp Duty Reserve Tax Tato daň se platí při koupi zaknihovaných cenných papírů. Příkladem může být koupě akcií v britské společnosti a akcií zahraniční společnosti vedených v britském rejstříku akcionářů, dále se jedná o koupi práv plynoucích z vlastnictví cenných papírů nebo také o koupi podílů v investičním fondu. Většina těchto transakcí probíhá přes CREST , což je elektronický systém pro bankovní akciové transakce. Tento systém sám daň vybere a odvede resortu pro daně a cla. Sazba daně je 0,5% nebo 1,5% z částky, kterou poplatník za cenný papír zaplatí (ne ze jmenovité hodnoty), a zaokrouhluje se na celé pence nahoru
Tuto daň můžeme rozdělit na dva typy, a to na daň z koupě cenných papírů a daň z koupě nemovitostí. Jak už bylo dříve popsáno, z těchto obchodů se platí „daň z nákupu nemovitosti“ (Stamp Duty Land Tax) a „daň z cenných papírů“ (Stamp Duty Reserve Tax). Stamp Duty se však vztahuje na ojedinělé případy převodů nemovitostí a cenných papírů, které nespadají do již dříve zmiňovaných daní. Při koupi cenných papírů se týká pouze listinných cenných papírů, ne zaknihovaných, a nevztahuje se na koupi nově emitovaných cenných papírů. Od daně jsou obvykle osvobozeny převody akcií, jejichž hodnota nepřesáhne 1 000 GBP. Sazba daně je 0,5% z dané částky a zaokrouhluje se na celé 5 GBP nahoru. Co se týká převodů nemovitostí, tak daň z nákupu nemovitostí (Stamp Duty Land Tax) začala platit až od 10. července 2003, Stamp Duty se tedy vztahuje na smlouvy, které byly uzavřeny před tímto datem, ale převod dokumentů nebyl dosud potvrzený.
Tato daň se vztahuje na zisk z prodeje majetku, který poplatník prodává. Daň se však nevztahuje na veškerý majetek, existují určité osvobození, jako je například soukromé auto, osobní vlastnictví do 6 000 GBP a dům. Výše daně se vypočítá tak, že se nejprve u každého majetku zvlášť odečtou od příjmů náklady, následně se jednotlivé zisky či ztráty sečtou dohromady ze všech majetků a z této částky se vypočítá daň. Pokud v předešlých letech nebyly nějaké ztráty použity, mohou se do výpočtu také zahrnout. Nejenomže existují určitá osvobození od daně, ale dokonce povinnost platit daň vzniká až po překročení určitého ročního limitu. Nyní je hranice stanovena na 10 900 GBP na poplatníka a 5 300 GBP pro členy dozorčí rady. Pokud dojde k překročení hranice, daň se platí jen z částky převyšující tuto mez. Sazby můžeme rozdělit do tří pásem v závislosti na typu poplatníka. Pro fyzické osoby je sazba v rozmezí 18–28% podle výše zdanitelného příjmu, 28% platí pro členy dozorčí rady a osobní zástupce, kteří vyřizují pozůstalost zesnulého. Snížená sazba ve výši 10% je určena pro podnikatele v rámci podpory podnikání.
Nepřímé daně lze rozdělit na daň z přidané hodnoty a na spotřební daně, které se dále člení na několik typů.
Této dani podléhá většina zboží a služeb poskytována podniky registrovanými jako plátci daně z přidané hodnoty. Zdaňován je i dovoz zboží a některých služeb ze zahraničí. Sazby můžeme rozdělit do tří pásem podle druhu zboží – standardní (20%), snížená (5%) a nulová (0%). Standardní sazba je uvalena na většinu druhů zboží a služeb, snížená například na dodávky paliva a energie používané v domácnostech, dámské hygienické potřeby a dětské autosedačky. Nulové sazbě podléhají například potraviny (ne však jídla v restauracích, alkohol, čokoláda a další výjimky), knížky a noviny, dětské oblečení a obuv a hromadná doprava. Existují také druhy zboží a služeb, které jsou od VAT osvobozeny, mezi ně patří například pojištění, vzdělávací činnost, získávání prostředků pro charitativní činnost a léky na recept. Výše VAT se připočte k ceně zboží a služeb, které je prodáváno, platí ho zákazník (daň na výstupu). Pokud plátci VAT naopak nakupují zboží, na které je VAT uvaleno, mohou si to od daní odečíst (daň na vstupu). Pokud je rozdíl mezi daní na výstupu a daní na vstupu kladný, vzniká plátci daňová povinnost, pokud je rozdíl záporný, daná částka mu je vrácena. Mezi plátce VAT se řadí firmy, které prodávají zboží a poskytují služby, jež podléhají zdanění, a jejich obrat za posledních 12 měsíců přesáhl limit 79 000 GBP nebo si myslí, že by ho mohl přesáhnout. Firmy se mohou mezi plátce VAT registrovat dobrovolně, i když stanovený limit nepřesáhnou.
Spotřební daň je uvalena na specifický druh zboží, mezi hlavní druhy zboží patří tabákové výrobky, alkoholické nápoje a pohonné hmoty. Daň je zahrnuta v ceně zboží, takže ji také jako u VAT platí zákazník. U každého druhu zboží se počítá rozdílným způsobem. Mezi spotřební daně patří:
Daň z alkoholických nápojů (Alcohol Duty) – alkoholické daně se dělí do 4 následujících skupin, víno a vinné produkty, pivo, jablečné a hruškové víno a lihoviny. Výše sazby závisí na objemu alkoholu v daném nápoji.
Daň z tabákových výrobků (Tabacco Duty) – tato daň se vztahuje na cigarety, doutníky, ručně vyráběné cigarety, žvýkací tabák a ostatní tabákové výrobky, jako je například dýmkový tabák. Sazba daně u cigaret se skládá z určitého procenta z prodejní ceny a pevné sazby za 1 000 kusů cigaret, u ostatních tabákových výrobků se výše daně vypočte jako násobek sazby a počtu kilogramů tabáku.
Daň z pohonných hmot (Fuel Duty) – tato daň se platí z prodeje, skladování, dovozu a produkce pohonných hmot a topných paliv, mezi která patří minerální oleje, biopaliva, náhražky paliv a palivové přísady.
Silniční daň (Vehicle Excise Duty) – tato daň se platí téměř za každé vozidlo, které je provozováno na veřejných komunikacích. Sazba daně aut, která byla poprvé zaregistrovaná před 1. březnem 2001, se odvíjí od jejich obsahu motoru. Sazba daně aut, která mají první registraci až po tomto datu, závisí na hodnotě emisí CO2. Nulová daň platí pro auta, která mají emise CO2 do 100g/km. Sazba je rozdělena do několika pásem podle hodnot emisí a je stanovena absolutně. V prvním roce registrace se sazba daně od ostatních let liší.
Daň z pojištění (Insurance Premium Tax) – tato daň se vztahuje na většinu druhů pojištění, dlouhodobá pojištění (například životní pojištění) bývají od daně většinou osvobozena. U této daně najdeme dvě sazby, zvýšenou (20%) a standardní (6%), která se vztahuje zejména na cestovní a havarijní pojištění a pojištění domácnosti.
Daň z letecké dopravy (Air Passenger Duty) – tuto daň platí všichni majitelé letadel, kteří za poplatek převáží pasažéry z Velké Británie. Výše daně závisí na letecké třídě a vzdálenosti cílové destinace. Daň se neplatí za zaměstnance na palubě letadla a obvykle se také neplatí, pokud se jedná o přípojový let. Sazby daní jsou absolutní a jsou rozděleny do tří skupin podle leteckých tříd a v těchto skupinách dále rozděleny do dalších čtyřech skupin podle vzdálenosti cílové destinace. Výše sazeb je uvedena v následující tabulce. Snížená sazba je pro nejnižší třídu, nejvyšší sazba je pro letadla vážící 20 tun a více s méně než 40 sedadly. Standardní sazba se uplatní u vyšších tříd, ale také u všech ostatních tříd, kde počet sedadel v letadle přesáhne 1 016.
| snížená sazba | standardní sazba | vyšší sazba | |
| 0 – 2 000 mil | 13 | 26 | 52 |
| 2 001 – 4 000 mil | 67 | 134 | 268 |
| 4 001 – 6 000 mil | 83 | 166 | 332 |
| nad 6 000 mil | 94 | 188 | 376 |
Daň ze skládek (Landfill Tax) – plátcem této daně jsou provozovatelé skládek za odstraňování odpadu a jiné aktivity provozované na skládkách, jako je například stavba nezpevněné silnice nebo parkoviště.
Ekologická daň (Climate Change Levy) – tato daň se vztahuje na průmyslové a komerční využívání elektřiny, uhlí, zemního a zkapalněného topného plynu. Sazba se liší v závislosti na typu paliva. Pro zemní plyn je stanovena na 0,00182 GBP za kWh, u elektřiny 0,00524 za kWh, u zkapalněného zemního plynu 0,01172 za kilogram a pro ostatní paliva 0,01429 za kilogram. Daň byla zavedena v roce 2001 za účelem snížení emisí CO2. Neplatí ji domácnosti, charity a nepodnikatelské subjekty, dále se nevztahuje na dopravní sektor a výrobu elektřiny.
Daň z těžby (Aggregates Duty) – tato daň se platí z těžby kamene, písku a štěrku za účelem vytvoření zisku. Sazba daně je absolutní, 2 GBP za tunu. Za menší množství, než je jedna tuna, se platí poměrná částka.
Daň z dovozu (Customs Duty) – tato daň je uvalena na dovoz zboží vyráběné v zemích mimo Evropskou unii. Do určité částky je dovoz zboží od daně osvobozen, výše dané částky záleží na tom, zda je zboží dováženo osobně nebo posláno poštou. Sazba daně se odvíjí od toho, odkud je zboží dováženo. Průměrná sazba se pohybuje v rozmezí 8 až 9 procent, může však být také nulová nebo 85%. (cfz, ft1995)
Daň ze sázek a z hazardu (Betting and Gaming Duty) – do této daně spadá daň z binga, z hazardu, z počítačových her, všeobecná daň ze sázek, daň ze sázek na pool, z loterií a z herních automatů. Sazby daní se u jednotlivých druhů liší.
Autor: Severová Michaela, 9.7.2014
| Sociální pojištění | Kč |
| všeobecný vyměřovací základ | 25 903 |
| přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení | 1,0015 |
| průměrná mzda (25 903 * 1,0015) | 25 942 |
| měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na NP a DP | 2 500 |
| min. VZ pro dobrovolnou účast | 6 486 |
| min. záloha pro dobrovolnou účast | 1 894 |
| OSVČ | |
| minimální záloha (hl. činnost) | 1 894 |
| minimální záloha (vedl. činnost) | 758 |
| min. roční VZ (hl. činnost) | 77 832 |
| min. roční VZ (vedl. činnost) | 31 140 |
| min. měsíční VZ (hl. činnost) | 6 486 |
| min. měsíční VZ (vedl. činnost) | 2 595 |
| min. záloha (hl. činnost) | 1 894 |
| min. záloha (vedl. činnost) | 758 |
| rozhodná částka pro vedl. činnost (2,4 * pmm * 1,0249) | 62 261 |
| min. VZ NP | 5 000 |
| min. nemocenské | 115 |
| max. VZ NP | 103 768 |
| max. záloha NP | 2 387 |
| min. záloha na DP hl. činnost | 1 700 |
| min. záloha na DP vedl. činnost | 680 |
| Zdravotní pojištění | Kč |
| min. VZ pro zaměstnance (min. mzda) | 8 500 |
| max. VZ pro zaměstnance | není |
| min. záloha pro zaměstnance | 1 148 |
| min. VZ pro OSVČ | 12 746 |
| max. VZ pro OSVČ | není |
| min. záloha pro OSVČ | 1 752 |
| VZ – státní pojištěnci | 5 829 |
| záloha za státní pojištěnce | 787 |
Autor: Severová Michaela, 12.4.2014
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění upravuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Z pojistného se hradí:
Pojištěny a povinně účastny veřejného zdravotního pojištění jsou:
Pojistné se vypočte jako procento sazby z vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodným obdobím je u OSVČ kalendářní rok, u ostatních plátců kalendářní měsíc.
Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu a je zaokrouhleno na celé koruny nahoru. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 2/3 z této částky (tedy 9 %), zaměstnanec 1/3 (4,5 %).
Vyměřovací základ je rozdílný podle toho, o jakou osobu se jedná.
U zaměstnanců je stanoven jako úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzické osoby a nejsou od této daně osvobozeny, a které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. Minimální vyměřovací základ je roven minimální mzdě, tedy 8 500,– Kč. Maximální vyměřovací základ pro rok 2013 – 2015 není stanoven.
U OSVČ vyměřovací základ činí 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimální vyměřovací základ činí ½ průměrné měsíční mzdy, přičemž toto minimum se nevztahuje na studenta. Maximální vyměřovací základ také není stanoven.
Pro osoby bez zdanitelných příjmů je minimální vyměřovací základ roven minimální měsíční mzdě (8 500,– Kč).
Pro státní pojištěnce je minimální vyměřovací základ stanoven na 5 829,– Kč.
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je příjmem do rozpočtu zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec registrován.
Zaměstnavatel musí pojištění odvést nejpozději v den výplaty. Pokud den výplaty není pevně stanoven, tak musí zaměstnavatel pojistné odvést od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Nejpozději do osmi dnů má zaměstnanec povinnost oznámit zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny.
OSVČ musí pojistné odvést od 1. dne měsíce do 8. dne následujícího měsíce. V prvním roce odvádí OSVČ minimální zálohy. Pokud v prvním roce podnikání je plátcem za osobu stát, tak neplatí pojistné formou záloh, ale jednorázově formou doplatku do 8 dnů po podání daňového přiznání. To samé platí, pokud samostatně výdělečná činnost není její hlavní činností (například je současně zaměstnancem).
Osoby bez zdanitelných příjmů odvádí pojistné od 1. dne měsíce do 8. dne následujícího měsíce na účet pojišťovny.
Stát má povinnost odvést pojistné za státní pojištěnce do 20. dne předchozího měsíce na zvláštní účet pojišťovny.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti významný příjem do státního rozpočtu. Sociální pojištění zahrnuje 3 druhy pojištění:
Pojištění na sociální zabezpečení je upraveno zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Pojistné na důchodové pojištění se odvádí zvláštní účet státního rozpočtu.
Pojištěnce důchodového pojištění lze rozdělit do následujících skupin:
Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance splněním následujících podmínek:
Zaměstnání malého rozsahu vzniká v případě, že jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území ČR a délky trvání zaměstnání, ale není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši. Zaměstnanec je pak pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v rozhodné výši.
Při souběhu více zaměstnání, je pojištěn z každého zaměstnání, pokud splní podmínky ve všech zaměstnáních, potom každé zaměstnání zakládá účast na pojištění. U podnikání je tomu jinak.
Pojištění vzniká dnem, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce Pojištění zaniká: ‐ dnem, ve kterém zaměstnanec skončil pracovní poměr ‐ pokud sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu (účast zaniká dnem předcházejícím dni, od kterého k této změně došlo) K přerušení pojištění dochází
Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná. Vzniká na základě přihlášky podané na OSSZ (podle města kde podniká) k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění. U pojištěné OSVČ se automaticky stává vedlejší činnost činností hlavní. Při výkonu několika činností souběžně, je OSVČ pojištěna jen jednou.
Pojištění vzniká dnem, který OSVČ uvedla v přihlášce k účasti pojištění. Nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána na OSSZ.
Pojištění zaniká:
Pojistné se vypočte jako součin procentní sazby a vyměřovacího základu za rozhodné období.
Rozhodným obdobím je:
Vyměřovací základ je rozdílný pro jednotlivé druhy pojištěnců:
| Sazby | |
| Zdravotní | |
| celkem | 13,5% |
| zaměstnanec | 4,5% |
| zaměstnavatel | 9% |
| Sociální | |
| zaměstnavatel (celkem) | 25% |
| zaměstnavatel DP | 21,5% |
| zaměstnavatel NP | 2,3% |
| zaměstnavatel PSPZ | 1,2% |
| zaměstnanci (jen DP) | 6,5% |
| OSVČ celkem | 29,8% |
| OSVČ DP | 28% |
| OSVČ NP | 1,2% |
| OSVČ PSPZ | 1,4% |
| dobrovolně účastní (jen DP) | 28% |
| zahraniční zaměstnanci (jen NP) | 2,3% |
V článku Základní parametry zdravotního a sociálního pojištění najdete přehledné tabulky týkající se parametrů zdravotního a sociálního pojištění.
Autor: Severová Michaela, 12.4.2014
Dříve se do nevládního neziskového sektoru řadila občanská sdružení, obecně prospěšná společnost, nadace a nadační fondy a registrované církve nebo náboženské společnosti. Od 1. 1. 2014 občanská sdružení nahradily spolky a místo obecně prospěšných společností jsou nyní zavedeny veřejné ústavy.
Nový občanský zákoník rozděluje právnické osoby v jednotlivých oddílech na korporace, fundace a ústavy. Je důležité si uvědomit, že existují i zvláštní typy právnických osob, jako jsou například společnosti či stát. Korporací se označují společenství osob, fundací společenství majetku. Ve veřejných ústavech dochází k propojení osobní a majetkové složky.
Fundace se vyznačují tím, že nemají žádné členy, jedná se o účelové sdružení majetku vedené samostatnou právnickou osobou. Majetek má specifický účel. Činnost fundace se váže na účel, k němuž byla vytvořena. Fundace lze rozdělit na nadace a nadační fondy.
(§ 303–305 NOZu)
Nadace je založena k trvalému společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný či dobročinný. Majetek nadace je trvalý a z jeho výnosů má nadace podporovat určitou činnost, ale nemá ji sama provozovat. Nadace může podnikat, ale pouze za podmínky, že výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu.
Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti. Nadační listina musí mít formu veřejné listiny. Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku, konkrétně do nadačního rejstříku.
Majetek nadace je tvořen nadační jistinou a ostatním majetkem. Nadační jistinu tvoří soubor vkladů do nadace a nadačních darů. Musí činit alespoň 500 000 Kč, nesmí pod tuto částku klesnout. Mezi zdroje financování nadace patří vklady zakladatelů, výnosy z majetku a nadačního jmění, nadační dary včetně případných dotací z veřejných rozpočtů, zdroje z povolené činnosti. Nadace zaniká dosažením účelu, pro který byla založena, rozhodnutím soudu, sloučením s jinou nadací či jinou přeměnou nadace jako je například změnou právní formy na nadační fond.
(§ 306–393 NOZu)
Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti za užitečným společenským nebo hospodářským účelem. Rozdíl od nadace lze spatřovat v tom, že majetek nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Pokud by majetek byl spotřebován, nadační fond splní účel a zanikne. Opět zde platí, že nadační fond má podporovat určitou činnost, ale nemá ji sám provozovat.
Nadační fond vzniká dnem zápisu do veřejného (nadačního) rejstříku.
Majetek je tvořen z vkladů a darů. Nadační fond nevytváří nadační jistinu ani nadační kapitál. Nadační fond zaniká splněním účelu, nebo pokud se zjistí, že není trvale možné, aby nadační fond nadále plnil svůj účel. Další důvodem zániku může být návrh osoby (která dokáže, že na tom má právní zájem) na zrušení z důvodu, že nadační fond neplní svůj účel.
(§ 394–401 NOZu)
Účelem ústavu je provozování činnosti, která je společensky nebo hospodářsky užitečná. K této činnosti ústav využívá své osobní i majetkové složky. Činnosti ústavu musí být rovnocenně dostupné každému za předem stanovených podmínek. Na rozdíl od nadací a nadačních spolků tedy činnost provozuje sám. Zisk může ústav použít pouze k podpoře hlavní činnosti, pro niž byl založen nebo k úhradě nákladů na vlastní správu.
Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Ústav vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku, a to rejstříku ústavů.
Ústav je upraven jen v několika málo ustanoveních, nicméně na všechny ostatní neupravené případy se použijí obdobně ustanovení o nadaci, s výjimkou ustanovení týkající se nadační jistiny a nadačního kapitálu.
(§ 402– 418 NOZu)
Spolky se řadí mezi korporace. K založení spolku je potřeba alespoň ří osob, které mají společný zájem. Spolek je samosprávný a dobrovolný svazek členů.
Spolek lze založit dvěma způsoby, shodou zakladatelů na obsahu stanov, nebo usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného (spolkového) rejstříku.
Hlavní činností spolku může být pouze uspokojování a ochrana zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Hlavní činností nemůže být výdělečná činnost. Vedlejší hospodářskou činnost spočívající ve výdělečné činnosti může spolek provozovat pouze v případě, že slouží k podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti lze použít pouze pro spolkovou činnost, a to včetně správy spolku.
(§ 214–302 NOZu)
Autor: Severová Michaela, 12.3.2014
Autor: Severová Michaela, 10.3.2014
pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby
o zavedeno pro dávky pomoci v hmotné nouzi, aby se motivovali dospělé osoby k určité činnosti a nebyly závislé na dávkách o nevztahuje se na nezaopatřené děti a poživatele invalidního důchodu III. stupně, starobního důchodu, osoby starší 68 let o menší než životní minimum
Autor: Severová Michaela, 9.3.2014
| Před rekodifikací | Po rekodifikaci |
|---|---|
| běžný účet | osobní účet |
| byt | jednotka |
| daň z nemovitostí | daň z nemovitých věcí |
| daň z převodu nemovitostí | daň z nabytí nemovitých věcí |
| závazek | dluh |
| emisní ážio | ážio |
| finanční pronájem s následnou koupí najaté věci | finanční leasing |
| nemovitost | nemovitá věc |
| obchodní podíl | podíl v obchodní korporaci |
| obchodní společnosti | obchodní korporace |
| podnik | obchodní závod |
| právní úkon | právní jednání |
| pronájem | nájem |
| příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti | příjem ze samostatné činnosti |
| příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků | příjmy ze závislé činnosti |
| půjčka | zápůjčka |
| sdružení | společnost |
Autor: Severová Michaela, 2.3.2014
Podnikatele můžeme rozdělit do dvou skupin podle toho, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Červeně jsou zvýrazněny nejdůležitější změny.
Autor: Severová Michaela, 2.3.2014